Pěstování špenátu není vůbec náročné, dá se pěstovat od jara až do podzimu, teď ho můžeme vysévat na záhony uvolněné po sklizni ranějších plodin. Špenát je zelenina s vysokou zdravotní hodnotou, protože má vysoký obsah karotenu a vitaminu C. Dále obsahuje komplex vitamínů B, vitaminy E a K a mnoho minerálních látek. Železo a listová zeleň ve špenátu mají příznivý vliv na tvorbu krve. Na záhonech vypěstovaný domácí špenát se s mraženým špenátovým protlakem nedá v chuti ani konzistenci vůbec srovnat.
Špenát lze pěstovat na všech půdách, kromě půd vysloveně těžkých nebo písčitých. Nesnáší sucho a polohy vystavené větru. Špenát vysetý od konce srpna do října můžeme sklízet až na jaře. Špenát sejeme do řádků vzdálených od sebe v rozmezí asi 20-25 centimetrů, do hloubky 2-3 centimetry, abychom nemuseli jednotit. Na trhu existuje celá řada odrůd špenátu. Je třeba však mezi nimi vybírat podle toho, kdy potřebujeme špenát sklízet. Samozřejmostí jsou jarní a podzimní odrůdy, výjimkou nejsou ani letní a zimní odrůdy špenátu. Pokud budete v létě na záhony vysévat špenát, jistě by bylo dobré vylepšit půdu. To můžete udělat např. pomocí Zahradnického substrátu A pro výsevy, množení a řízkování. Ten je vyráběn ze směsi rašelin, jemně mletého vápence a vícesložkového minerálního hnojiva Cererit je vhodný nejen pro hobby výsevy a balíčkovanou sadbu, ale také pro plošné výsevy.
Na vylepšení zeminy v záhonu se dá použít třeba i Přírodní substrát univerzální. Neobsahuje průmyslová hnojiva a je vhodný pro pěstování nejen zeleniny, ale také ovoce, květin či okrasných dřevin. Struktura substrátu a další fyzikální vlastnosti zajišťují dobrý přístup vzduchu ke kořenům, což příznivě ovlivňuje zakořeňování rostlin a rozvoj kořenového systému. Hnojit můžete např. Cereritem. Jedná se o bezchloridové granulované hnojivo se základními i stopovými prvky (NPK + MgO, S, B, Cu, Mo a Zn) určené k výživě ovoce, zeleniny, chmele a okrasných rostlin. Aplikuje se zapracováním do půdy při její přípravě k setí nebo sázení a při přihnojování během vegetace. Dávka hnojiva je doporučena rozdělit v poměru 2/3 před výsadbou (setím) jako základní hnojení a 1/3 užít k přihnojení během vegetace.
Protože pořád bojujeme s nedostatkem vody, doporučujeme při výsevu špenátu na záhony využít Revitalizační organický substrát proti suchu. Ten smícháme s původní zeminou v poměru 1:1. Listová zelenina je obecně náchylná na nedostatek vody, přičemž prvními projevy jsou povadlé listy. Sucho se projeví následně na jejich opadu a u listové zeleniny je třeba počítat i s menší plochou a tudíž se sníženým výnosem. Při pěstování nejen špenátu, ale i dalších užitkových a nebo okrasných rostlin, vám pomohou výrobky z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav. Můžete se s nimi seznámit třeba v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz, podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže!
Špenát je listová zelenina plná vitamínů. Pochází z Persie, do Evropy se dostal díky křižáckým výpravám. Latinsky Spinacia oleracea. Rostliny sklízíme při výšce 5 cm, nebo protrháváme listy cca. Nejvíce asi špenát proslavil Pepek Námořník. Paradoxně není tak úplně špenát zdroj síly a železa, ale obsahuje bohatou škálu jiných důležitých vitamínů. Např. Většina z nás zná špenát pouze ze zmrazené kostky.
Čerstvý listový špenát můžeme použít v mnoha receptech např. do lasagní, slaných palačinek, jako dušenou přílohu k masu, na másle, atd. Přípravy se nebojte, i když jste kuchař začátečník. Zdravý salát můžeme vytvořit smícháním listových salátů a lístků čerstvého špenátu. Šťavnatá chuť vás mile překvapí. Špenát vyžaduje hlinitou, vlhčí, neutrální (6,5 - 7,5 pH) půdu a slunné stanoviště. Rostlinky si předpěstujeme buďto v pařeništi nebo ve skleníku. Osivo vkládejte do řádků, které jsou od sebe vzdálené 7 cm a hustěji než obvykle. Klasický špenát má kulaté semeno.
Špenát je rychlá zelenina, po výsadbě jde velmi brzy do květu. Proto vysazujeme časně na jaře (březen, duben), nebo na podzim (konec srpna). Listy se dají sbírat již 45 dní po výsadbě. Za jeden rok se tedy dá špenát vyséť a sklidit 3x po sobě. Špenát můžeme postupně dosévat. Špenát je v našich podmínkách mrazuvzdorný. Ozimé odrůdy vyséváme přímo na záhon první nebo druhý týden v září. Na záhonu sázíme špenát do sponu 30x30 cm. Špenátová semena můžete smíchat s osivem běžně pěstovaných listových salátů. Získáte tak pestrou směs jak po stránce tvaru listů, tak po stránce chuťové na jednom záhonu.
U špenátu stejně jako u další listové zeleniny hlídáme hladinu dusičnanů, dohnojujeme pouze doporučenými hnojivy, nebo přírodní kopřivovou jíchou. Zajímavostí je jahodový špenát (chenopodium foliosum), který je napůl okrasný a napůl jedlý. Má drobné plody podobné malinám. Špenát je vděčná rostlina, která vám poskytne vitamíny po celý rok. I když není „bombou železa“, jak se původně předpokládalo, špenát se vyznačuje vysokým obsahem vitaminů a je chutnou přísadou mnoha pokrmů. Při nákupu dbejte na čerstvé listy bez skvrn. Špenát pěstovaný venku obvykle obsahuje méně dusičnanů než ten skleníkový. Špenát by měl být zpracován relativně rychle, neměl by být dlouho skladován. V zásuvce na zeleninu v chladničce může být uložen maximálně dva dny.
Botanická charakteristika: Špenát (Spinacia oleracea) patří do čeledi laskavcovitých (Amaranthaceae). Jedná se o jednoletou listovou zeleninu, u níž obchodníci rozlišují letní špenát a zimní špenát - podle doby pěstování. Letní špenát má listy s krátkými stopkami a je jemnější. Příbuzným špenátu je mangold, který má podobný vzhled a v mnoha pokrmech může špenát nahradit. Listy špenátu jsou trojúhelníkové až šipkovité a mají světle zelenou až tmavě zelenou barvu. Špenát v obchodech seženete buď jako listový špenát, nebo jako „kořenový špenát“. Rozdíl není v odrůdě, pouze ve způsobu sklizně. Listový špenát se sklízí ručně, proto je dražší. Kořenový špenát se sklízí strojově, včetně kořenů.
Špenát od místních pěstitelů je k dostání od dubna až do listopadu. Živiny, vitaminy a minerály: Špenát je nízkokalorická zelenina, která je bohatá na vitaminy skupiny B a vitamin C. Má také vysoký obsah beta-karotenu (3 250 µg / 100 g), což je prekurzor vitaminu A. Tato zelená listová zelenina také dodává lidskému organismu řadu minerálů, jako je draslík, vápník, hořčík a železo. Poznámka: Říká se, že špenát nahradí polovinu lékárny. Zažitá domněnka, že špenát je plný železa, je však mylná. Kvůli nesprávnému výpočtu jednoho vědce se předpokládalo, že 100 g špenátu obsahuje 35 mg železa. V jeho experimentech byl však použit sušený špenátový prášek, nikoli čerstvý špenát, který obsahuje přibližně 90 procent vody. Skutečný obsah železa je tedy významně nižší (4,1 mg / 100 g). Ve srovnání s jinou zeleninou je ale špenát stále velmi dobrým zdrojem železa. Ve špenátu se koncentrují dusičnany, které jsou obsaženy hlavně ve stoncích a v žilnatině listů. Pokud je špenát několikrát ohříván nebo je dlouhodobě udržován v teple, mohou se dusičnany přeměnit na dusitany. Ty v kombinaci s bílkovinami vedou ke vzniku nitrosaminů, které jsou zdraví škodlivé. Špenát by se proto měl konzumovat nebo chladit co nejdříve po přípravě a neměl by se opakovaně ohřívat. Při konzumaci v normálním množství však obsah dusičnanů ve špenátu nepředstavuje nijak zásadní riziko. Tip: Přidáte-li během přípravy do špenátu citronovou šťávu nebo sklenici pomerančové šťávy, vytvoří se méně nitrosaminů a v lidském těle se lépe využije obsažené železo!
Využití v kuchyni: Pokud jsou špenátové listy hrubé, měly by být odříznuty stonky a kořeny. Odstraněním stonků a listových žil lze také snížit obsah dusičnanů. Čerstvý špenát by se měl umýt pod tekoucí vodou pouze krátce před přípravou. Špenát lze vařit současně s dalšími přísadami jídla nebo předem spařit. Špenát lze v kuchyni použít na mnoho způsobů: klasikou je dušený špenát s vejci nebo se smetanou. Velmi dobře se hodí k rybám a masu. Je také velmi chutný jako náplň závinu či v těstovinách. Mnoho pokrmů obsahujících špenát najdete i v italské a francouzské kuchyni - oblíbené jsou lasagne, quiche a koláče se špenátem. Poznámka: Jemný letní špenát lze konzumovat syrový v salátech.
Skladování: Při nákupu dbejte na čerstvé listy bez skvrn. Špenát pěstovaný venku obvykle obsahuje méně dusičnanů než ten skleníkový. Špenát by měl být zpracován relativně rychle a neměl by být dlouho skladován. V zásuvce na zeleninu v chladničce může být uložen maximálně dva dny. Tento web používá cookies. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Špenát (Spinacia oleracea) chutná nejlépe ve chvíli, kdy jsou listy mladé, jemné a rovnoměrně vyvinuté. Správné načasování sklizně, šetrné odřezávání a rychké zchlazení po sklizni pomáhají uchovat svěžest i typickou křehkost listů. Listy se sklízejí ve chvíli, kdy dosáhnou délky přibližně 8-12 cm. Mladší listy jsou jemnější, méně vláknité a mají nejlepší chuť. U postupné sklizně se odebírají jednotlivé listy od okraje rostliny. Při sklizni celé rostliny se špenát odřezává těsně nad povrchem půdy. Špenát se nejlépe uchovává v lednici při teplotě 2-4 °C. Vydrží několik dní, pokud je uložen v perforovaném sáčku nebo zabalený do lehce vlhkého textilu. Pro delší uchování lze špenát krátce blanšírovat a následně zamrazit. Listy je nutné rychle zchladit, osušit a uložit do vhodného mrazicího obalu. Nedoporučuje se. Krátkým blanšírováním, rychlým zchlazením a zamrazením.
Špenát (Spinacia oleracea) chutná nejlépe v okamžiku mladosti listů. Špenát je listová zelenina tak trochu kontroverzní - buď je milovaný, nebo nenáviděný. Ale máme-li na zahrádce jen trochu místa - a dobře roste i v truhlících na balkoně - měli bychom si alespoň několik semínek špenátu zasít. Pěstování špenátu je nenáročné, stačí kousek záhonu a vědět, jak na to. Špenát je v obchodech běžně dostupný. Můžeme si kdykoliv koupit trhané špenátové listy nebo mražený špenát, který kupovaly už naše babičky. Přestože je špenát k dispozici v průběhu celého roku, většinou to vnímáme tak, že ten z vlastní zahrady má přece jen něco navíc. Máme dvě základní možnosti a ideální je obě varianty výsevu špenátu kombinovat. Špenát z podzimního výsevu: Klíčivost není tak spolehlivá jako u špenátu vysetého na jaře. Tento špenát má za sebou dlouhou zimu a na jaře mu brzy narůstají silné a mohutné listy. Oceníme je především při tepelné úpravě. Výtečný je například do náplní pečiva. Špenát z jarního výsevu: Klíčivost semen je vysoká, proto by neměl být výsev příliš hustý. Špenát vyséváme co nejčasněji, aby semena začala brzy klíčit. Záhon je výhodné přikrýt bílou netkanou textilií. První listy sklízíme přibližně za měsíc od výsevu semínek. Časně vysetý špenát je jemný a velmi chutný. Špenát bude na záhonech jen krátkou dobu, proto mějte plán, co po něm na uvolněná místa vysadíte. Narůstající listy průběžně a postupně sklízíme. Začínáme od postranních (vnějších) listů a vnitřní srdíčka necháme ještě růst. Nejlepší jsou ráno nebo při zatažené obloze sklizené svěží listy. Pokud očekáváme oteplení, lze předpokládat, že rostliny špenátu brzy začnou vybíhat do květu. Při teplotách nad 25 °C již špenát dlouho nevydrží. Přes teplejší období roku pěstujeme místo špenátu jinou zeleninu s podobným využitím.
Jakmile se řekne špenát, většina lidí si představí klasický záhon a rychlou jarní sklizeň. Jenže svět listové zeleniny je mnohem pestřejší. Špenát setý je základ, který zná každý. Funguje skvěle na jaře a na podzimu, kdy je chladněji. Jakmile ale přijde teplo a delší dny, začne se chovat úplně jinak - rychle vybíhá do květu a listy ztrácejí kvalitu. Pokud chcete špenát i v horku, přichází na scénu novozélandský špenát. Roste rozložitě, plazivě a vytváří dlouhé výhony, které můžete postupně sklízet. Jedním z nejzajímavějších druhů je tzv. kavkazský špenát. Má rád polostín až stín a dokáže růst i tam, kde se jiná zelenina trápí. Do této skupiny patří i mangold, který sice není botanicky špenát, ale v kuchyni ho často plně nahrazuje.
Špenát obecně nemá rád chaos v půdě. Špenát není jen „rychlá jarní zelenina“. Je to celá skupina rostlin, které dokážou pokrýt různé části zahrady i sezóny. Autor: Bc. Zdroj: Ing. Bc.