Pracovníci firmy STRIX Inženýring z Chomutova začali v polovině března s navrženými pracemi na stabilizaci skalního podloží hradu Valdštejna. Nyní již došlo k odtěžení části nestabilního skalního bloku u schodiště na aehrenthalskou terasu. Pracovníci firmy, visící celý den v sedácích na skále, v současné době postupně očišťují skalní masiv od náletů a starých kořenů. V rámci prací budou stávající vzniklé převisy, kaverny a nestabilní bloky sanovány pomocí podezdívek, které budou zároveň působit jako ochrana proti vodní a mrazové erozi. Následně bude provedena i vyzdívka puklin. Skalní struktury, které se odlůují od skalního masívu, budou stabilizovány systémem svorníků. Práce mají být dokončeny do 24. května, tedy do začátku hlavní turistické sezony a většího návštěvnického provozu hradního areálu. Specializované práce si vyžádaly náklady ve výši 1,1 mil. Kč. Na projekt byla vypracována žádost o dotaci ministerstva kultury v rámci programu Záchrana architektonického dědictví. Žádost byla úspěšná a je přislíbena částka 700 tisíc Kč. Je třeba si uvědomit, že všechna sanační opatření není možné považovat jako jednorázová a trvalá a je nutná pravidelná údržba a ochranná opatření, což si tato jedinečná památka zaslouží. Skalní masiv, na kterém hrad Valdštejn stojí, je porostlý náletovými dřevinami, které kořenovým systémem degradují pískovcový skalní masiv a přispívají k nestabilitě skalních bloků a rozrušování horniny. Nevhodně vzrostlé stromy a jejich kořenový systém má na skalní masiv prokazatelný erozivní účinek. Borovice rostoucí na třetím skalním bloku erodují skalní masiv pod vyhlídkou, dochází nejen k poškozování původního gotického okénka, ale hrozí i propad.
Ideální volba pro malé prostory a terasy. Velké, oválné listy vytvářejí celoročně zelenou stěnu, která spolehlivě cloní zahradu od okolí. Nově vyšlechtěná série trpasličích kultivarů s nezvyklým tvarem květenství. Tradiční dřevina pro živé ploty, která v zahradě působí přirozeně a klidně. Hustě větvený, nízký a kompaktní keř dorůstající kolem 60 cm. Zlatice přináší do zahrady jistý jarní efekt bez náročné péče. 'Symphony Rumble' PBR je odolný, nenáročný keř z nizozemské řady Symphony. Hustě rostoucí kultivar, který zaujme především časným jarním květiním v sytě červených tónech. Mimořádný kultivar svídy s temně purpurovými až téměř černými listy. Kompaktní kultivar třezalky tvoří hustý, vzpřímený keř vysoký 60-80 cm a široký 60-90 cm. Vhodný pro zahrady, kde je žádoucí světlý barevný akcent a přehledná struktura výsadby. Kompaktní stálezelený keř s červenými výhony, ideální pro nízký živý plot. Tato kategorie je důkazem, že Zahradnictví Spomyšl nabízí největší výběr v ČR. Nezáleží na tom, zda máte malou předzahrádku, obrovský park nebo jen terasu. Aby se vám v tisících položkách lépe vybíralo, rozdělili jsme sortiment do logických skupin.
1. Vneste do zahrady barvy a vůni od jara do podzimu. Najdete u nás vše pro jarní efekt (zlatice, šeříky), letní záplavu květů (hortenzie, ibišky, vajgélie) i pozdní kvetení (ořechokřídlec). 2. 3. Soukromí je základ každé zahrady. V této sekci držíme obrovské skladové zásoby pro výsadbu stříhaných i volně rostoucích plotů. 4. Chcete něco, co soused nemá? Specializujeme se i na méně tradiční druhy. Nákup rostlin online je o důvěře v kvalitu a balení. Kontejnerovaná sadba: Většinu keřů a stromů dodáváme v květináčích. Většina listnatých dřevin preferuje slunné až polostinné stanoviště. Nevíte si rady s výběrem nebo pěstováním?
Pro vývoj říční sítě v Čechách je charakteristická stupňovitost, daná střídáním období s převažujícím hromaděním a rozrušováním. Stojíme u báze Vinohradské terasy. Ještě asi půl metru nad cestou vystupuje skalní podklad, výše v nízkém svahu však již vidíme písky a štěrky s dokonale zaoblenými valouny. Tyto nezpevněné uloženiny leží asi padesát metrů nad povrchem dnešního záplavového území Vltavy a jejich stáří je zhruba půl milionu let. Jsou důkazem toho, že Pražská kotlina byla kdysi mnohem mělčí a rozlehlejší. Říční terasyNa území Prahy je rozlišeno deset říčních teras, které jsou označovány místními názvy. Osázet terén s náhorní plošinou, prudkým srázem a vlhkým údolíčkem, to už chce dostatek zkušeností a času. Pan Jaroslav Brousek z Vlachova Březí měl ze začátku jen ten čas, ale dnes jeho zahradu obdivují pěstitelé z celé republiky.
Původně nehostinnou skálu zjara zdobí polštáře květůDům manželů Brouskových vznikl na lokalitě, která končí prudkým skalnatým srázem ubíhajícím do údolí. „Nejprve jsem jenom budoval tarasy, aby se dalo po svahu bezpečně chodit, ale postupně mě začalo bavit sázet tu stromy a rostliny, které mě něčím zaujaly.Skalnaté podloží je ideální pro tařičky a osívkyTy začátky sahají až do doby před třiceti lety, tak se nedivte, že už dneska tahle zahrada vypadá docela k světu,“ vypráví pan Brousek. Vyučený svářeč tady jako zahradnický samouk vykonal úctyhodný kus práce. „Zajímají mě orchideje a trojčety, které jsou z rodu Trillium, ale mám tu vlastně skoro všechno.“
Horní patro zahradyPřed domem pana Brouska rostou ve stínu lísek zejména jeho milované trojčety, naproti pak pod stromy kvetou poslední prvosenky a řebčíky. Podél boku domu se k cestičce vejde jen pár velkokvětých lewisií a růžových zvonečků kasiope. Po pravé ruce už máme horní hranu srázu. Mezitím jsme se dostali za dům, na prosluněnou plošinku svažující se mírně k jihovýchodu. Z prosklené verandy můžeme obhlížet skalky. Jezero je napájeno dešťovou vodou. Část jich je z místních kamenů a porůstají je koberce osívek, písečnic a drobných floxů, ale milované vstavače a lomikameny vyžadují vápenitý podklad, proto tu najdeme i skalku z vápence. Z okapů se voda trubkami svádí do nepatrného jezírka, kolem kterého rostou masožravé špirlice. O stín se stará především statná lípa a nízké japonské javory. Opodál roste ještě jabloň, kterou pan Jaroslav Brousek před dávnými lety narouboval z pláněte. Pod ní obdivujeme stylovou výsadbu: česneky, snědky, modřence a opodál nízké narcisky, vše bíle kvetoucí.
Po schodech až do údolíSestup po strmých schodech je rychlý. Všude v jejich spárách bují pupkovce a bíle kvetoucí zvěšinec. Cestou mineme menší skleník a obdivujeme obnaženou skálu s trsy tařice skalní, kterou se postupně snaží překrýt smrk „Formánek“. Podél bývalého náhonu bují vlhkomilné rostlinySestoupili jsme na okraj širokého údolí s nedalekým potokem. Po hranici zahrady kdysi tekl mlýnský náhon, ten už je ale zaslepený. I tak je v údolí spodní voda hned pod povrchem a potok už několikrát údolí zaplavil.
Ocitli jsme se v ráji pěnišníků a azalek, které občas doplňují srdcovky. A už procházíme podél spodní hranice zahrady a obdivujeme spousty květů. „To, co vidíte, jsou plnokvěté blatouchy, česneky medvědí, vstavače, alpské orlíčky, kostivaly s panašovanými listy nebo trsy bledulí letních, ty už tu jsou skoro jako plevel,“ tvrdí tvůrce zahrady. A zase nahoruNa schodech k domu vidíme prvosenky i opuncie. Ještě než po dalších schodech vystoupáme zpátky k domu, rozhlédneme se po dřevinách. Nacházíme samé exoty: kanadskou jedli, cypřišky, dokonce neobvykle vysoký pajehličník, který si tu, s ochranou skály za zády, vysloveně lebedí. Po mnoha stromech se plazí vzhůru plaménky nebo zimolezy. Na úzké klikaté cestičce nás překvapilo setkání s trsem opuncií. To už jsme skoro na vrcholu a kolem nás kvetou keře zákuly a kdoulovce, dokonce i plazivá vrba.
Co jsou okrasné keře? Okrasné keře jsou dřeviny, které mají keřovitý růst. Na rozdíl od stromů mají obvykle několik výhonů a žádný jednotlivý kmínek. Pro tuzemské zahrady je v nabídce velké množství okrasných keřů pro každé stanoviště a každý účel použití. Keře vyžadující stinné stanoviště, například rododendrony, se na prudkém slunci doslova spálí. Rostliny milující slunce, např. komule, naopak odumřou ve stínu. Při výběru je důležité sladit stanoviště a potřeby keře.
Okrasné keře pro různá stanoviště poskytují širokou škálu možností. Zahradní keře pro slunné stanoviště: Komule střídavolistá, Perovskie dřevinkovitá, Pivoňka keřovitá, Pustoryl, Šeřík, Šácholan hvězdovitý, Kolkvície krásná, Zlatý déšť, Tavolník, Meruzalka krvavá. Zahradní keře pro polostín a stín: Skimie japonská, Bobkovišeň lékařská, Mahónie, Hortenzie, Ptačí zob. Zahradní keře pro slunné stanoviště (opakuje se výčet). Okrasné keře - živý plot: Meruzalka červená, Tavolník popelavý, Trojpuk, Kolkvície krásná, Mahónie, Pustoryl, Zákula japonská, Hloh, Kalina obecná, Kdoulovec (okrasná kdoule). Vhodné trvalky pro listnaté živé ploty: Zimostráz, Líška, Ptačí zob, Bobkovišeň lékařská, Dřišťál Thunbergův.
Většina zahradních keřů nevyžaduje příliš velkou péči. Při řezu je důležité dbát na dobu kvetení. Rostliny kvetoucí na jaře vysazují svá poupata už v předešlém roce. Pokud rostliny stříháte pozdě na podzim nebo na jaře, nevykvetou. Okrasné keře, které kvetou v létě nebo na podzim, například komule, lze stříhat na jaře, přibližně až do dubna. Vytvoří nové výhony, které kvetou ještě ve stejném roce.
Tipy pro péči: Již vzrostlé keře zalévejte pouze při déletrvajícím suchu. Jako hnojivo stačí mulčovací vrstva kompostu a rohoviny. Stálezelené keře zalévejte v zimě ve dnech, kdy nemrzne a když je půda suchá. Okrasné keře - atraktivní po celý rok. Okrasné keře tvoří spolu s jinými dřevinami, jako např. stromy, rámec zahrady: různé druhy mají atraktivní květy, hezké listy, mnohé k tomu zářivé podzimní zbarvení a nápadné plody. I v zimě rostliny, ať už jako živý plot, nebo samostatně rostoucí, díky svému růstu nebo zvláštním barvám a vzorům kůry dodávají zahradě akcenty. Zahradní keře, jako je kalina japonská, lze skvěle kombinovat s trvalkami, růžemi, travinami a dalšími zahradními rostlinami.
Kvetoucí keře do zahrady: Kdoulovec (okrasná kdoule). Zahradní keře s okrasnými plody. Nejen s květy, ale také s plody může živý plot nebo keř nadělat parádu. Ptáci přitom zkonzumují i mnoho nežádoucího hmyzu na zahradě. Pozor: Ne všechny bobule, které sezobou ptáci, jsou jedlé i pro člověka. Vysvětlete dětem přesně, které bobule a plody ze zahrady jsou jedlé a že v žádném případě nesmí jíst neznámé, ne jednoznačně identifikovatelné plody. Zahradní keře s okrasnými plody. Zahradní keře s hezkým podzimním zbarvením. Některé zahradní keře otevírají své květy už v pozdní zimě. U keřů kvetoucích v zimě je důležité, abyste okrasné keře nestříhali na sklonku léta nebo na podzim. Pupeny se nacházejí na loňských výhončích a při řezu byste je odřízli. Keř pak sice neodumře, ale nekvete. Stálezelené okrasné keře. U některých odrůd zůstávají na výhoncích listy několik let a jsou zelené i v zimě.
Hluboký stabilizační systém (HSS, držení těla)
Okrasné keře patří mezi nejdůležitější prvky zahradní a parkové architektury. Využívají se jak pro soliterní výsadbu, tak pro výsadby do skupin či do živých plotů. V našich zeměpisných šířkách nepotřebují okrasné keře - zvláště skupina opadavých - téměř žádnou péči. Prostokořenné sazenice zasíláme ve stádiu vegetačního klidu. Upozornění pro jarní sezónu: Prostokořenné sazenice zasíláme ve stádiu vegetačního klidu, tedy nenarašené. Před odesláním jsou uloženy při stálé nízké teplotě, čímž je doba bezpečné výsadby prodloužena do konce května. Upozornění pro podzimní sezónu: Prostokořenné sazenice zasíláme ve stádiu vegetačního klidu. Začátek zasílání tohoto sortimentu se řídí dle aktuálního průběhu teplot - nelze jej tedy pevně stanovit. Svahy na pravém břehu průlomového údolí řeky Bečvy od vlakového nádraží v Teplicích nad Bečvou na sever po vlastní město Hranice. Malé, ale významné krasové území v devonských vápencích, z části překryté neogenními usazeninami. Zahrnuje i Hranickou propast (nejhlubší v České republice), na jejímž dně je jezírko s minerální vodou, jako příklad hydrotermálního krasu. Na chráněném území se nalézají významné krasové a geomorfologické jevy, které lze sledovat na výchozech, zářezech komunikace, opuštěných lomech i volném terénu. Na okraji propasti vystupují hněvotínské vápence líšeňského souvrství moravskoslezského paleozoika (stratotypová lokalita). Území se rozprostírá na styku devonských vápenců s kulmskými (spodnokarbonskými) břidlicemi, drobami a slepenci. Ve vápencové části rezervace se nalézají četné krasové prvky jako škrapy a závrty. Ale zcela jistě nejproslulejším krasovým jevem je zde bezesporu Hranická propast, která je nejhlubší (zatím změřená hloubka 473,5 m) propastí v České republice a zatím druhá nejhlubší v Evropě. Vznikla korozní činností vystupujících teplic s vysokým obsahem oxidu uhličitého. Korozí naleptávané a uvolňované bloky na stěnách odpadávaly a tím docházelo k postupnému rozšiřování a zvyšování prostoru až zřícením stropu vznikla propast. Skalní podloží je pokryto hlavně deluviálními hlínami, místy sutěmi, které jsou produktem mrazového zvětrávání v mladším pleistocénu. Podle nové studie Klanica a kol. (2020) vznikly podzemní prostory pravděpodobně nejprve epigeneticky působením povrchové vody a až následně byly dotvořeny působením stoupajících termálních vod. Hůrka u Hranic. Kód AOPK ČR: 125. Malé, ale významné krasové území s nejhlubší propastí v ČR. Šafář J. a kol.(2003): Olomoucko. In: Mackovčin P., Sedláček M.(eds): Chráněná území ČR, Svazek VI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno,str. Otava, J., Geršl, M., Havíř, J., Bábek, O. OTAVA, J.,ed. - BÁBEK, O. - BUBÍK, M. - BURIÁNEK, D. - ČURDA, J. - GERŠL, J. - GILÍKOVÁ, H. - GODÁNY, J. - HAVÍŘ, J. - KREJČÍ, O. - LEHOTSKÝ, T. - MAŠTERA, L. - HAVLÍN NOVÁKOVÁ, D. - TOMANOVÁ PETROVÁ, P. - POUL, I. - SKÁCELOVÁ, D. - SKÁCELOVÁ, Z. - STRÁNÍK, Z. - ŠVÁBENICKÁ, L. (2008): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1:25 000 25-141 Kelč. Základní geologická mapa 1:25 000 České republiky. 176 s. - MS, Česká geologická služba. Klanica R. a kol. (2020): Hypogenic Versus Epigenic Origin of Deep Underwater Caves Illustrated by the Hranice Abyss (Czech Republic) -The World''s Deepest Freshwater Cave. - Journal o Geophysical Research: Earth Surface, 125, 9, str. Databáze významných geologických lokalit: 1611 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-08-24].