Ať už pěstujete ovoce, zeleninu, okrasné rostliny nebo pokojovky, výskyt mšic vás zaručeně nepotěší. Tito hojně rozšíření škůdci napadají téměř všechny rostlinné druhy a obzvlášť v letních měsících způsobují pěstitelům nemalé škody. Mšice patří mezi nejznámější a nejobávanější škůdce rostlin. Jedná se o drobný polokřídlý hmyz, který se vyskytuje po celém světě. Většina mšic má kulovité či oválné tělo o délce 2-10 mm. Její tykadla přesahují polovinu délky těla. Dále je pro mšice typické nejrůznější zbarvení. Životní cyklus mšic je velice pestrý. Průměrná délka života mšic se pohybuje v řádu několika dnů až týdnů. Samička mšice je za svůj život schopna naklást až 600 vajíček. Larvy se z těchto vajíček líhnou během několika dnů a jsou v této fázi velice citlivé na vnější vlivy jako je např. teplota a vlhkost. Dospělé mšice se extrémně rychle rozmnožují, a to jak pohlavně, tak i nepohlavně. Rozdíl spočívá v tom, že zatímco z pohlavního rozmnožování se líhnou okřídlení jedinci, z nepohlavního neboli partenogenetického vznikají bezkřídlé larvy. Zajímavé je, že samci mšic se rodí až ke konci cyklu. Poté, co pohlavně oplodní samice, vzniknou vajíčka, která jsou určena k přezimování a na jaře se z nich vylíhnou bezkřídlé samičky. Koncem května pak dochází k přemnožení mšic. V tu chvíli je potřeba, aby se mohli nově narození jedinci přemístit za potravou. A protože příroda má na vše nějaké řešení, vyvíjí se v červnu a červenci okřídlené mšice. Věděli jste, že na celém světě existuje více než 3000 druhů mšic? Každý druh má své specifické vlastnosti týkající se potravy, rozmnožování a vzhledu. V České republice se vyskytují jak původní druhy mšic, tak i ty, které k nám byly zavlečeny z ciziny.
Mšice rybízová (Aphis ribis) se vyskytuje na listech a výhoncích rybízu. Vytváří na listech rybízů puchýřky a jejich horní stranu zbarvuje do žluta nebo červena. Mšice třešňová (Myzus cerasi) se živí šťávami ze stromů třešní a jiných ovocných stromů. Na rybízu parazituje hlavně v průběhu května a června. Mšice maková (Aphis fabae) je černozelená až černohnědá. Mezi hostitelské rostliny tohoto druhu mšic patří kromě máku i řepa, okurek, rajče a fazol. Mšice maková přenáší tzv. Bílá mšice ve skutečnosti není mšice. Jak je to možné? Najdete-li na svých rostlinách drobné bílé mušky, bude se s největší pravděpodobností jednat o molice. Stejně jako mšice, patří i molice mezi velmi obávané škůdce. Nejčastěji napadají rostliny ve sklenících.
Škody způsobují tzv. sáním na rostlinách, v jehož důsledku postupně chřadnou a nakonec uhynou. Pokud se potřebujete zbavit molic, můžete využít jejich přirozených nepřátel, kterými jsou parazitické vosičky. Více se o tzv. S ohledem na nepřeberné množství různých druhů mšic je jasné, že se nemůžeme detailně věnovat každému. Pojďme si ale shrnout některé další druhy mšic, jež často sužují české pěstitele rostlin. Pokud chcete předejít tomu, aby mšice napadly vaše rostliny, zaměřte se na prevenci. V prvé řadě se pravidelně zbavujte plevele a likvidujte spadlé listí pod rostlinami. Dále dbejte na kvalitní výživu rostlin, zejména formou pravidelného zavlahování. Platí totiž jednoduché pravidlo: „Čím lepší kondice rostlin, tím větší odolnost a menší pravděpodobnost napadení škůdci a výskytu chorob.”
Důležitou roli hraje také pečlivé rytí půdy na podzim. Rostliny napadené mšicemi poznáte podle pokroucených listů se světlými skvrnami. Deformace tvaru listu je způsobena tím, že mšice z rostliny vysají šťávu. Dalším znakem počínání mšic je zpomalení růstu květů a plodů. Co se týče zasažených oblastí a plodin, velmi často se mšice vyskytují na paprikách ve skleníku. Indikátorem výskytu mšic mohou být také mravenci. Důvod je jednoduchý. Mravenci a mšice žijí v symbióze a vzájemně si pomáhají. Zatímco mravenci pomáhají mšicím s transportem a přes zimu je chrání v mraveništi, mšice na oplátku mravence zásobuje medovicí, což je hustá lepkavá látka s vysokým podílem cukrů. Začnete-li pozorovat, že se kolem nějaké rostliny pohybuje podezřele mnoho mravenců, doporučujeme rostlinu pravidelně pečlivě kontrolovat. Mravencovití (Formicidae) patří do rodiny hmyzu z řádu blanokřídlých. Existuje přibližně 13 000 popsaných druhů. Z toho žije zhruba 100 druhů na území České republiky.
Ptáte se, co na mšice na paprikách, ovoci i pokojovkách? Když už se vaše rostliny stanou terčem mšic, měli byste vědět, jaké existují možnosti jejich likvidace. Stejně jako u hubení kteréhokoli jiného škůdce, i tentokrát máte na výběr z přírodních, biologických i chemických přípravků proti mšicím. Chemický postřik na mšice představuje velice účinný a rychlý způsob, jak se těchto otravných škůdců zbavit. Mezi hlavní výhody tohoto řešení patří snadná aplikace, široká škála dostupných přípravků a dlouhodobý efekt. Isekticid na přírodní bázi proti mšicím ve spreji - je vhodný pro okrasné rostliny, kterým nijak neškodí a mšice spolehlivě zahubí. Přírodní koncentrát na mšice určený i pro jedlé plodiny - použít ho můžete na zeleninu, ovoce i pokojové rostliny. Insekticid NeeemaZal T/S 50 ml - je systémový a translaminární insekticid.
Potřebujete se zbavit mšic a současně chcete být šetrní k přírodě? Přečtěte si více o biologické ochraně před škůdci. Buď můžete sáhnout po biologickém přípravku proti mšicím, nebo se můžete pustit do hubení mšic pomocí jejich přirozených predátorů. Předností této metody je již nastíněná ohleduplnost k životnímu prostředí. Zároveň ale počítejte s tím, že účinky biologické ochrany se projevují pomaleji než u chemických přípravků a někdy se nedostaví vůbec.
Mšice trápí pěstitele již po generace, a tak není divu, že za ta léta vzniklo nespočet babských rad, jak tyto škůdce likvidovat. Základem domácího postřiku proti mšicím je 1 litr vody a 1 středně velká cibule či 2 stroužky česneku. Cibuli nebo česnek rozmixujte a nechte přes noc louhovat ve vodě. Poté směs sceďte a máte hotovo. Do postřikové směsi mnozí doporučují přidat i tekuté mýdlo nebo čistící prostředek na nádobí. Za přírodní postřik proti mšicím lze považovat také výluh z kopřiv. Pomocí pevných rukavic natrhejte zhruba 500 g kopřiv, nasekejte je, zalijte 5 litry vody a nechte louhovat ideálně alespoň 48 hodin.
Pozor! V boji proti mšicím je klíčový včasný a efektivní zásah. Cílem je zlikvidovat mšice ještě než se přemnoží a způsobí na rostlinách nenávratné škody. Ani ve skleníku se nedá úplně vyhnout různým škůdcům, protože každý skleník se musí větrat a škůdce si do něj někdy i sami nevědomky zavlečeme se sazenicemi, nebo špatně vydezinfikovanými nádobami, případně nevhodným substrátem. Mezi nejčastější škůdce ve sklenících patří svilušky a mšice. Od chemie se v posledních letech stále častěji upouští, protože většina pěstitelů se doma snaží vypěstovat zeleninu bez chemických přípravků, aby byla zdravější než ta běžně kupovaná. Nejzákladnější ochranou je prevence, tedy vydezinfikování skleníku za pomoci sirné svíce nebo knotu ještě před pěstební sezónou. Sirné výpary se dostanou i do škvír, kde mohou škůdci přezimovat. Dezinfekcí by měla projít i zemina, a to buď za pomoci zakoupeného granulátu, nebo octovou vodou.
Pokud vám nevadí chemické přípravky, zakupte si vhodný postřik proti sviluškám a mšicím a aplikujte ho dle návodu. Ale existují i postřiky doma připravené, které fungují podobně, aniž by rostliny chemicky zatěžovaly. Na svilušky se hodí odvar z cibulových slupek, který se ale musí nechat minimálně několik dní louhovat. Babských receptů proti mšicím je celá řada, musíte vyzkoušet, který zafunguje u vás. Připravují se z různých bylin, z tabáku, polotučného mléka, … Používá se také česneková či octová voda. Po všech postřicích je vhodné následující den rostliny osprchovat čistou vodou. Biologickou zbraní proti sviluškám jsou drobní draví roztoči Phytoseiulus persimilis, na mšice zase fungují parazitické vosičky Aphidius colemani. Svilušky i mšice chutnají také některým druhům slunéček.
Mšice můžete odstranit také za pomoci speciálních lepicích destiček, které se zavěsí nad rostliny. Mšice napadají skoro všechny druhy rostlin. Vysávají z nich mízu, přenášejí na ně choroby a vylučují sladkou šťávu medovici. Ta ucpává rostlinám póry a podporuje tvorbu nebezpečné černé plísně. Na rostlinách se vyskytují v mnoha barevných variantách, od světle růžové, žluté, světle či tmavě zelené až po hnědou a černou. Některé mšice se specializují pouze na určité rostliny. Mezi favority mšic patří růže, letničky jiřinky, astry, krásenky a ostálky nebo mokřadní potočnice. Toho lze využít nasazením těchto druhů jako "vábniček" do blízkosti rostlin, které chcete ochránit.
Mšice jsou velmi malé a často si jich na rostlině nevšimnete. Napadení proto poznáte podle pokroucených listů, zdeformovaných plodů, a podle lepkavé tekutiny pokrývající listy a stonky. Mšice žijí v koloniích na stoncích a na spodní straně listů. Mají mšice křídla? Většina mšic je bezkřídlých. Základní prevencí je na podzim vysbírat spadlé listí pod rostlinami. Na listech bývají zachycená vajíčka mšic, které přezimují a přežijí nepříznivé teploty. Mšice přitahuje jasně žlutá barva, takže jako prevence a prvotní odchyt při výskytu mšic se skvěle hodí žluté lepové destičky. Instalují se do blízkosti růží nebo nebo jiných rostlin, které chcete před mšicemi ochránit. Mšice získávají poměrně rychle rezistenci na chemické postřiky. Každý druh mšic navíc reaguje pouze na konkrétní postřiky a přesná identifikace mšic není snadná.
Nimbový olej je silný přírodní insekticid, vyráběný z výtažků tropické rostliny. Pod označením Neemazal se prodává přírodní postřik, kterým mšice spolehlivě a ekologicky zahubíte díky účinné látce Azadirachtin. Dalším postřikem na mšice na bázi oleje z tropické rostliny Kaleda lysá (Pongamia Pinnata) je Natura Rock Effect. Koncentrát s pongamovým olejem je určený i k postřiku zeleniny či vinné révy. Kutilům se bude líbit domácí výroba postřiku. Máčením kopřivy, tabáku nebo česneku ve vodě vzniká výluh, který se k ochraně rostlin před mšicemi a jinými škůdci tradičně používal na vesnicích. Domácí příprava výluhu dá trochu práce: musíte odměřit správnou gramáž, nechat vylouhovat, scedit. POZOR, nedoporučujeme pro výrobu výluhu používat na internetu často zmiňované nedopalky cigaret. Obsahují mnoho škodlivých látek, a jsou smrtící například pro vodní organismy. Ani často doporučovaná voda s jedovatým jarem se nejeví jako ideální postřik, který byste si chtěli stříkat na bylinky nebo zeleninu.
Na litr vody stačí 15 g sušené kopřivy. Do vody se vyplaví alkaloidy, které mšice zahubí. Nikotin a alkaloidy z tabákových listů nebo tabákového prachu hubí mšice i mouchy. Na každých 50g tabáku použijte litr vody. Výhodou tohoto receptu je rychlost přípravy. Jak přesně mýdlo proti mšicím funguje, zatím věda neobjasnila. Má se za to, že mýdlo naruší ochranný povlak na těle hmyzu a tím ho vysuší. Pokud tímto postřikem nezasáhnete včely, bude rostlina pokrytá mýdlovým roztokem pro opylovače bezpečná. Abyste měli jistotu, že mýdlo nespálí listy rostliny, otestujte napřed postřik na několika listech. Připravte si 2% mýdlový roztok, tzn. Aby byl postřik účinný, musíte mšice přímo zasáhnout a obalit je mýdlovou vodou.
K likvidaci mšic v uzavřeném prostoru, jako je skleník nebo foliovník je ideální použít česnekovou dýmovnici. Dým vyžene všechen škodlivý hmyz ze skleníku a ještě zvýší obranyschopnost rostliny. Když na zahradě připravíte vhodné ubytování přirozeným hmyzím nepřátelům mšic, odmění se vám tím, že budou mšice s chutí bez přestávky likvidovat, a to zcela zdarma. K tvorbě hotelu stačí nastrkat dřívka s dutinkami pod stříšku, pro škvory nasbírat hromádku kamení (slouží jako tzv. Umístěte jej na slunné místo, do klidného kouta zahrady.
Známým nepřítelem mšic jsou slunéčka sedmitečná. Někdy je lidé za tímto účelem záměrně vysazují na zahradě. S výsledkem však často bývají zklamaní. Je to proto, že dospělé berušky požírají mšic relativně málo. Teprve velká populace mšic zajistí dostatek potravy pro slunéčka tak dlouho, aby se spářila a nakladla vajíčka. Z nich se pak vylíhnou larvy, které se postarají o likvidaci mšic. Larvy berušek mají velmi specifický vzhled, viz. foto.
Zajímavá je vzájemná výpomoc mezi mšicemi a mravenci. Mravenci rádi mlsají sladkou medovici, kterou mšice vylučují jako odpad. Proto mravenci mšice chrání před přirozenými nepřáteli, jako je slunéčko sedmitečné. Dokonce přenášejí mšice na další rostliny, aby se tam “napásly” a pomáhají mšicím přezimovat vajíčka v mravenčích koliniích.
Insekticidy na bázi nikotinu jsou v zemědělství už desítky let zakázané kvůli nadměrné toxicitě vůči všemu živému včetně člověka. Tabákový výluh je systémový prostředek, vstřebává se tedy do rostlin a co způsobuje orální konzumace nikotinu snad každý ví...
Mezi nejhojnější druhy mšic ve skleníku patří Myzus persicae a další. Když se napadení objeví, je důležité sledovat vývoj a zvolit vhodnou ochranu. Monitoring se provádí hlavně důkladnou vizuální kontrolou porostu. Důležitá je i prevence a včasný zásah. Při výskytu mšic lze využít parazititoidy (Aphidius colemani, Aphidius matricariae) a dravé predátory (Aphidoletes aphidimyza, Chrysopa carnea, Micromus angulatus, Eupeodes corollae).
Napadení mšicí na okurkách, paprikách či jahodách se projevuje deformací listů, zpomalením růstu a lepkavou medovicí. Mšice na okurkách vyžadují zvláštní pozornost ve skleníku, kde se vyskytují častěji. Mšice na salátu vyžadují prevenci a šetrné prostředky s krátkou ochrannou lhůtou. U rajčat a dalších plodin bývá třeba postupně střídat látky a podporovat biology. Mšice napadají téměř všechny druhy rostlin a mohou přenášet virózy, zejména v horkém a vlhkém prostředí skleníku.
Monitoring a včasný zásah jsou klíčové. Při výskytu mšic je možné parazitoidy aplikovat podle doporučení dodavatele a druhu parazitoida. Při silném napadení je vhodné doplnit dravé či predátory a doprovodné biologické ochrany. Vždy je dobré o zajistit různorodost půdního i kolem rostlin prostředí a podporovat přirozené nepřátele mšic.
Biologická ochrana proti mšicím - Aphidius colemani
Dobrá zpráva je, že včasný zásah většinou zabere během několika dní. Mšice jsou drobní škůdci, obvykle 1-3 mm velcí, často zelení, černí, žlutí nebo růžoví. Žijí v koloniích na spodní straně listů, na mladých výhonech a poupatech. Sají z rostliny šťávy a napadené listy se v důsledku toho deformují a žloutnou. Druhý ukazatel jsou mravenci, kteří medovici sbírají a mšice si chrání. Jak často mám postřik proti mšicím opakovat? U kontaktních postřiků obvykle 2-3× po 7 až 10 dnech.
Jak ochránit okurky a zbavit je mšic? Zatímco u významně pevnější zeleně je možné mšice odstraňovat manuálně, u okurek to bývá složitější a vyplatí se spíše postřik. Včera bylo pozdě! I to si mnozí říkají při pohledu na napadenou zeleň. Mšice totiž poškozují veškerou zeleň včetně doslova vypiplaných okurek, paprik a rajčat. Domácí postřiky proti mšicím na okurkách zahrnují česnekovou či cibulovou tinkturu, výluh z kopřiv a další byliny, které lze použít ráno za bezvětří. Opakování je žádoucí alespoň dvakrát týdně.