Muchovník Lamarckův je opadavý keř nebo menší strom, známý také jako indiánská borůvka. Na jaře kvete bílými květy, které se v červnu až červenci mění v jedlé, sladké plody. Sladké, šťavnaté plody muchovníku se podobají borůvkám, ale mají jemnější chuť. Jsou bohaté na vitaminy a antioxidanty a dají se jíst čerstvé nebo zpracovat na džemy a koláče. Plodí již třetím rokem po výsadbě a na jedné rostlině může dozrát cca 7 kg plodů. Tento keř je nenáročný na pěstování a plně mrazuvzdorný.
Proč si muchovník zamilujete
Třeba proto, že má co nabídnout v každém ročním období. Na jaře se obalí jemnými bílými květy, které připomínají drobné hvězdy. V létě nabídne sladké plody, na podzim rozzáří zahradu teplými odstíny žluté, oranžové i měděné. A v zimě? Tehdy vynikne jeho přirozená silueta. Právě tahle proměnlivost z něj dělá dřevinu, která nikdy nezevšední.
Proč se spokojit s běžnou jabloní, když můžete mít tohle? Jsou stromy, které si vysadíte kvůli úrodě. A pak takové, které si vás získají úplně jinak - atmosférou, proměnlivostí a elegancí. Muchovník patří přesně do té druhé skupiny. Není okázalý jako magnolie ani tradiční jako jabloň, přesto si v zahradě rychle najde své místo. A často se stane tím stromem, na který se těšíte v každém ročním období.
Popis a vzhled
Na jaře se obaly bílé květy, které připomínají hvězdičky. V létě dozrávají plody červené až tmavě purpurově černé, sladké a velmi chutné, podobné borůvkám. Listy jsou na podzim barvíny do žluté, oranžové až karmínově červené. Zelené listy na podzim vytváří výrazné teplé tónové přechody. Muchovník dorůstá běžně do výšky 4-6 m, při dlouhodobém růstu může dosáhnout i větší výšky, šířka bývá 3-4 m. Je bez trnů a tvoří vzdušnou, rozvolněnou korunu.
Plody jsou kulaté malvice o průměru 10-14 mm, v plné zralosti modročerné s lehkým ojíněním. Dužnina je měkká, šťavnatá, sladká s lehkou navinulostí a jemným mandlovým tónem z drobných semen. Malvice dozrávají obvykle v červnu až počátkem července a mohou na keři zůstat několik týdnů, což umožňuje postupnou sklizeň. Čím tmavší barva, tím je plod sladší.
Stanoviště a půda
Muchovník snáší slunce i polostín, ale pro bohaté kvetení a úrodu je vhodné světlé až slunné stanoviště. Vyhovuje mu propustná, vlhká a humózní půda s mírně kyselým až neutrálním pH. Do živých plotů se doporučují rozestupy 0,8-1,0 m, pro solitéry 1,5-2 m. V suchých obdobích prosazuje pravidelnou zálivku a na jaře přidání kompostu nebo hnojiva pro ovocné keře.
Půdu je vhodné vylehčit sekä přidat kompost nebo písek pro lepší drenáž; jelikož plody částečně chrání ptáci, doporučuje se ochrana sítí. Muchovník je odolný a dobře snáší mráz; RHS jej řadí do nejvyšší kategorie mrazuvzdornosti. Je vhodný pro slunce i lehký polostín a pro městské prostředí díky odolnosti vůči suchu a znečištění.
Péče a údržba
Nenáročnost je jedním z hlavních důvodů oblíbenosti muchovníku. Nepotřebuje složitou péči ani pravidelné zásahy. Stačí občasný řez pro udržení tvaru a jarní přihnojení. V prvním roce po výsadbě je vhodné zajistit pravidelnou zálivku a mulč. Řez se provádí jen pro prosvětlení a v pozdějších letech pro zmlazení koruny; starší výhonky se odstraňují.
Sklizeň a využití plodů
Nechat všechny plody ptákům by byla škoda. Sklizeň se doporučuje na přelomu června a července; můžete sklízet i lehce nedozrálé plody, které dojdou. Sklizeň probíhá ráno, kdy jsou plody pevnější. V lednici vydrží poměrně dlouho, proto je vhodná pro zásoby. Plody se dají konzumovat čerstvé, zpracovat na džemy, koláče nebo sušit; sušené plody připomínají rozinky a hodí se do müsli a pečiva. Pro vysoký obsah antokyanů jsou výluhy z plod fialové barvy a plody tak mohou sloužit i jako přírodní barvivo.
Využití v zahradách
Muchovník se uplatní i mimo ovocné plochy: snáší městské prostředí, zasolení i sestřihy, takže je vhodný do uličních výsadeb, do skupin s jinými keři i jako solitér. Ve volně rostoucích živých plotech se kombinuje s dřínem, kalinou nebo lískou. Sazenice pěstované ve školce jako vícekmen se ujímají snadno a v prvních letech vyžadují jen zálivku a udržení bezplevelného kruhu kolem kmene. Muchovník Lamarckův je tedy nejen okrasně ovocný, ale i velmi vhodný pro ekologické a přírodní zahrady.
Historie a původ
Amelanchier lamarckii je severoamerického původu, do Evropy byl uveden v 17. či 18. století jako okrasná dřevina a v západní Evropě se zdomácněl. Druhové jméno nese po francouzském přírodovědci Jeanu-Baptistovi de Lamarckovi. Muchovník je dobře dostupný jako vícekmenný keř a pro svou odolnost a jedlé plody se hodí do různých zahrad; v českých podmínkách běžně dorůstá 4-6 m výšky a 3-4 m šířky.
Základní charakteristika a přehled
- Botanický název: Amelanchier lamarckii
- Český název: muchovník Lamarckův
- Typ rostliny: opadavý keř až menší strom
- Výška v našich podmínkách: 4-6 m
- Růst: vzpřímený, rozvětvený, často vícekmenný
- Listy: zelené, na podzim oranžové až červené
- Květy: bílé, pětičetné
- Doba kvetení: jaro
- Plody: jedlé, červené až tmavě purpurově černé
- Konstrukce chuti: sladká, připomínající borůvky
- Doba zrání: začátek léta
- Stanoviště: slunce až polostín
- Půda: dobře propustná, vlhká až mírně suchá
- Řez: podle potřeby pro úpravu a zmlazení koruny
- Mrazuvzdornost: velmi vysoká
- Využití: solitéry, skupinové výsadby, přírodní zahrady, živé ploty, ovocné zahrady
- Na jaře kvete bílými hvězdicovitými květy.
- V létě dozrávají jedlé plody připomínající borůvky.
- Na podzim listy zbarvují do teplých oranžovo‑červených odstínů.
- V zimě vyniká jeho tvar a silueta.
Muchovník je ideální volbou pro začínající zahrádkáře díky své nenáročnosti, mrazuvzdornosti a bohatým efektům během celého roku.
