Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (anglický název je Convention on International Trade in Endangered Species, tj. zkratka CITES) je jedna z nejdůležitějších dohod chránících rostliny a živočichy na mezinárodní úrovni. Sjednána byla v roce 1973 ve Washingtonu (říká se jí též Washingtonská úmluva) a jejím cílem je ochrana ohrožených druhů živočichů a rostlin před hrozbou vyhubení v přírodě vinou nadměrného využívání pro komerční účely. Platí od července 1975 a dosud ji podepsalo 183 smluvních států.
Každý druhý rok je povinností ČR reportovat vydané výjimky ze zákazů Evropské komisi skrze systém HABIDES+. Výsledky jsou dostupné na webových stránkách AOPK ČR. Statistické zpracování udělovaných výjimek z ochrany evropsky významných druhů je pro všechny státy EU dostupné na stránkách Evropské agentury pro životní prostředí.
Právní rámec v České republice a EU
V Evropské unii platí nařízení Rady č. 338/97 (1996) o ochraně volně žijících druhů živočichů a rostlin; v ČR řeší obchod s ohroženými druhy zákon č. Vybraným vzácným a ohroženým druhům rostlin, živočichů a hub poskytuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zvláštní, přísnější ochranu. Zvláštní ochrana druhů vychází z páté části zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Definuje ji jako ochranu druhů rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné. Takové druhy jsou vyhlášeny za zvláště chráněné.
Ochrana zvláště chráněných druhů se vztahuje na jednotlivé jedince, jejich vývojová stádia a části i sídla a deklarována je rovněž ochrana jejich biotopu, zakotvena také ochrana mrtvých jedinců, jejich částí nebo výrobků z nich. Ze zákonných zákazů lze udělit výjimku, a to za podmínek a z důvodů stanovených v zákoně. Podmínkou pro udělení výjimky je doložení jiného veřejného zájmu převažující nad zájmem ochrany přírody (daného druhu), nebo zájem ochrany přírody.
U evropsky významných druhů pak další podmínky neexistence jiného uspokojivého řešení, neovlivnění dosahování či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a současně musí být dán některý ze zákonem jmenovaných důvodů. Detailnější informace k podmínkám výjimek shrnuje část věnovaná legislativě níže. Každý druhý rok je povinností ČR reportovat vydané výjimky ze zákazů Evropské komisi skrze systém HABIDES+.
Kategorie ochrany a zákazy nakládání
Podle míry ohrožení jednotlivých druhů jsou stanoveny tři kategorie ochrany - druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Od roku 1992 byl tento seznam aktualizován pouze dílčím způsobem v rámci implementace evropských směrnic a v současné době vyžaduje celkovou revizi. V aktuální podobě seznam obsahuje 532 druhů rostlin včetně hub a 309 druhů živočichů.
Podobně jako u ptačích druhů je u zvláště chráněných druhů chráněný každý jedinec ve všech jeho vývojových stádiích, chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat či usmrcovat a dále provádět veškeré aktivity související s jejich komerčním využíváním. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla.
V případě zvláště chráněných druhů rostlin je zakázán jejich sběr, trhání, vykopávání, poškozování, ničení nebo jiné rušení ve vývoji vč. držení, pěstování, dopravování a komerční využívání těchto rostlin. Z uvedených zákazů lze v konkrétních případech povolit výjimku. U kategorie ohrožených druhů je rozdíl, zda se jedná o rostliny nebo živočichy.
Pro ohrožené druhy rostlin platí, že nájemci a vlastníci mohou prolomit výše uvedené zakázané činnosti v souvislosti s běžným obhospodařováním svých pozemků bez nutnosti dalšího povolení, blíže viz § 49 zákona o ochraně přírody a krajiny. U ohrožených druhů živočichů je situace odlišná (§ 50 zákona). V případě zásahu do přirozeného vývoje těchto živočichů je při činnostech souvisejících s běžným obhospodařováním nemovitostí nebo jiného majetku nezbytné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody.
Zákon o ochraně přírody a krajiny dále upravuje podmínky držení, chovu, pěstování, prodeje, výměny nebo nabízení za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracování zvláště chráněných druhů. Každý, kdo tímto způsobem nakládá se zvláště chráněným jedincem, musí být schopen prokázat jeho legální původ. Upravena je také povinnost evidence zvláště chráněných druhů živočichů chovaných v lidské péči.
Programy záchrany a ex‑situ péče
Mnohé druhy rostlin a živočichů by bez lidské péče z naší přírody zmizely. Součástí záchranného programu pro hvozdík písečný český je proto strhávání svrchní vrstvy půdy, pravidelné sečení a výsev semen. Aby jeho semena mohla vyklíčit, potřebují obnažený písčitý povrch půdy. V minulosti se pod Řípem pásly ovce a kozy a jejich kopýtka půdu narušovala tak, jak je pro klíčení hvozdíku potřeba.
Záchranné programy dnes běží pro osm druhů rostlin a živočichů (hvozdík písečný český, hořeček mnohotvarý český, matizna bahenní, rdest dlouholistý, hnědásek osikový, perlorodka říční, užovka stromová, sysel obecný), další se připravují. Pro vzácné druhy, jejichž výskyt může přinášet konflikty s hospodářskými aktivitami člověka, se připravují programy péče. Program péče o vlka vychází především ze saských zkušeností, kde jsou obdobné podmínky a kde je velmi propracovaný systém náhrad škod i práce s veřejností.
Za účelem ochrany vybraných zvláště chráněných druhů je přiznána náhrada za jimi způsobenou škodu. Podmínky a vybrané druhy jsou definovány v zákoně č. 115/2000 Sb., o náhradě škod způsobených zvláště chráněnými druhy, konkrétně vlkem obecným, medvědem hnědým, rysem ostrovidem, vydrou říční, bobrem evropským a losem evropským, a také kormoránem velkým. Detailnější informace k podmínkám náhrady škody shrnuje legislativní shrnutí níže.
Od roku 2010 Zoo a BZ města Plzně pracuje na projektu Ochrana zvláště chráněných druhů rostlin Plzeňského kraje v kultuře (ex-situ) Zoologické a botanické zahrady města Plzně. Cílem tohoto projektu je rozmnožení některých zvláště chráněných druhů rostlin v kultuře za účelem následného znovu vysazení a posílení populací na lokalitách původního výskytu rostlin. Nejprve bylo vybráno sedm druhů v různých stupních ohrožení.
Potkat včelník rakouský (Dracocephalum austriacum) - jediného původního zástupce svého rodu v naší přírodě je velmi složitá záležitost. Dnes se její výskyt zredukoval jen na jednu moravskou lokalitu a necelou desítku míst v Českém krasu. Je to dáno specifickými nároky této rostliny.
V České republice nezůstalo mnoho lokalit, na kterých se dá pozorovat koniklec otevřený (Pulsatilla patens), rostlina z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae). Koniklec otevřený (Pulsatilla patens) je v Evropě velmi vzácný a mizející druh zařazený do soustavy Natura 2000. V České republice je zákonem chráněný jako kriticky ohrožený druh.
Dne 12. 10. 2022 se nám podařilo za pěkného slunečného počasí vysadit 69 sazenic vzácného koniklece otevřeného (Pulsatilla patens) původem z Líšnice na předem vytipovanou lokalitu v Hostimi u Berouna. Akce se zúčastnili za AOPK Petr Vít, za CHKO Český Kras Vojen Ložek ml., za spolek Třesina Pavel Skala a za Zoo a BZ Plzeň Lucie a Tomáš Pešovi. Rostliny dodala plzeňská zahrada a Botanická zahrada v Troji. Lokalita bude pod dohledem Pavla Skaly.
Na akci návratu se podílejí tyto instituce - Zoologická a botanická zahrada města Plzně, Odbor ochrany přírody MHMP, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Botanická zahrada hlavního města Prahy, Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze, Výzkumný ústav rostlinné výroby a Botanický ústav AV ČR. První výsadby rostlin v Praze proběhly 28. 2. 2022 a jejich další vývoj bude detailně sledován.
Semena, výměna osiva a nové evropské nařízení
Evropská unie připravuje zásadní revizi pravidel pro uvádění rostlinného rozmnožovacího materiálu na trh. Pro zahrádkáře, pěstitele a prodejce semen to přinese konkrétní změny v nabídce odrůd, registračních požadavcích i pravidlech pro výměnu osiva. Stávající legislativa pro rozmnožovací materiál v EU pochází ze 60. let 20. každá skupina rostlin se řídí vlastní směrnicí s odlišnými pravidly. Výsledkem je nepřehledný právní labyrint, ve kterém se těžko orientují výrobci, prodejci i kontrolní orgány.
Směrnice nerespektují moderní šlechtitelské metody, dopady klimatické změny ani potřebu zachovat genetickou diverzitu plodin. Registrace nové odrůdy je finančně i časově náročný proces, který systematicky znevýhodňuje malé šlechtitele, zemědělce a neziskové organizace zaměřené na uchovávání starých odrůd. Mnohé tradiční a krajové odrůdy z registrů postupně vymizely, protože jejich udržovatelé nedisponovali prostředky ani kapacitou na splnění registračních požadavků.
Nové nařízení zavádí kategorii konzervačních odrůd se zjednodušenou a levnější registrací, což by mělo rozšířit legální nabídku tradičních a krajových odrůd. Podle aktuálního návrhu nařízení bude výměna malých množství semen mezi fyzickými osobami pro nekomerční účely výslovně povolena. Přesné podmínky - definice malého množství a případná povinnost označení - budou upřesněny ve finálním textu.
Nařízení by mělo explicitně legalizovat výměnu malých množství semen mezi fyzickými osobami pro nekomerční účely. Digitalizace a harmonizace by měly snížit administrativní náklady, zatímco rozšířená konkurence na jednotném trhu může tlačit ceny dolů. Přísnější testovací požadavky pro certifikované kategorie naopak mohou ceny mírně zvýšit.
Nová pravidla by měla zásadně usnadnit činnost komunitních osivářských iniciativ, které semena starých odrůd sbírají, množí a distribuují v rámci svých regionů. Nařízení posiluje roli genových bank a aktivně podporuje in situ ochranu - tedy živé pěstování starých odrůd přímo na polích a v zahradách, nikoli pouze jejich pasivní uchovávání v mrazicích komorách. Správně uskladněná semena si zachovají klíčivost po celou záruční dobu i déle.
Registrace nové odrůdy zůstává založena na zkouškách odlišnosti, uniformity a stálosti, které zůstávají základem registračního procesu. Zkoušky hospodářské hodnoty se rozšiřují o parametry udržitelnosti: odolnost vůči suchu, efektivitu využití živin nebo přirozenou odolnost vůči chorobám bez závislosti na pesticidech. Kategorie pro materiál splňující základní kvalitativní požadavky bez plného rozsahu certifikace a zjednodušená kategorie pro tradiční a krajové odrůdy s nižšími požadavky na uniformitu záměrně umožňují zachovat přirozenou genetickou variabilitu.
Výměna neregistrovaných semen a právní šedá zóna
Výměna neregistrovaných semen se pohybuje v právní šedé zóně. Nařízení by mělo explicitně legalizovat výměnu malých množství semen mezi fyzickými osobami pro nekomerční účely. Česká republika má silnou tradici zahrádkaření a živou komunitu uchovatelů starých odrůd. I přes avizované zjednodušení zůstává registrace odrůdy finančně náročnou záležitostí pro drobné subjekty.
Část zahrádkářských organizací se obává, že i "zjednodušené" kategorie přinesou pro hobby sektor nepřiměřenou administrativu. Finální podoba nařízení se může od původního návrhu Komise výrazně lišit - legislativní proces přináší kompromisy, které mohou jít jak ve prospěch, tak v neprospěch malých pěstitelů.
Praktické příklady reintrodukce a péče
V NPP Černá rokle v katastrálním území Kosoř, patřící CHKO Český kras, rozkvetl kriticky ohrožený trličník brvitý (Gentianopsis ciliata), dříve hořeček brvitý. Pro trličník brvitý je charakteristické, že rozkvétá až na konci léta a začátkem podzimu. Úbytek tohoto druhu je v posledních desetiletích poměrně značný, byl proto zařazen v Červeném seznamu k ohroženým druhům naší květeny (C3).
Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat či usmrcovat a dále provádět veškeré aktivity související s jejich komerčním využíváním. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. V případě zvláště chráněných druhů rostlin je zakázán jejich sběr, trhání, vykopávání, poškozování, ničení nebo jiné rušení ve vývoji vč. držení, pěstování, dopravování a komerční využívání těchto rostlin.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravila návrh komplexní novely zvláštní druhové ochrany se záměrem zajištění účinnější ochrany druhů postavené především na ochraně jejich prostředí, jejich biotopů, a současně změny umožňující větší uplatnění nástrojů aktivní péče o vzácné a ohrožené druhy. Přehledně popisuje připravenou změnu včetně navrženého seznamu zvlášť chráněných druhů webová stránka AOPK ČR ochrana druhů.
| Aktivita | Příklad druhu / cíl | Instituce |
|---|---|---|
| Ex‑situ rozmnožení a reintrodukce | Koniklec otevřený (Pulsatilla patens) | Zoo a BZ Plzeň, Botanická zahrada v Troji, AOPK |
| Záchranný management stanoviště | Hvozdík písečný český - obnažení písčitého povrchu | AOPK, lokální správci ochrany |
| Program péče (škody a veřejné zapojení) | Vlk obecný - náhrada škod | AOPK, Ministerstvo životního prostředí |
Určování ostružiníků rodu Rubus může být nepříjemně trnitý oříšek, a to „nejen“ pro začátečníka. Rod Rubus je velký a systematicky složitý rod z čeledi Rosaceae, obsahující vzpřímené nebo plazivé keře s ostny či vytrvalé byliny. V České republice se můžeme setkat asi se 160 popsanými druhy (podle databáze Pladias). Ale toto číslo se každou chvíli může změnit.
Ostružiníky se totiž mohou rozmnožovat i nepohlavně, tzv. apomixí a tato strategie tak umožňuje vznik spousty druhů (tzv. mikrospecií). Procesem apomixie jsou produkována semena nepohlavní cestou, tj. Mnohé tradiční a krajové odrůdy z registrů postupně vymizely, protože jejich udržovatelé nedisponovali prostředky ani kapacitou na splnění registračních požadavků.