V oblastech od nejteplejších tropů až po chladnější části mírného pásma rostou masožravé rostliny. Většinou se objevují ve velmi chudých půdách. Tato informace se v odborné literatuře objevuje již poměrně dlouho. Nové výzkumy některých druhů ale přinášejí i zcela nové pohledy. Zdá se, že v některých případech se jedná o obranný mechanismus vůči vnějším vlivům.
Různé způsoby lovu
Na rosnatkách, z nichž některé rostou i v naší přírodě, vznikají na listech drobné lesklé lepivé kapičky podobné rose. Při pokusech získat ztracenou svobodu hmyz pohybem posílá rostlině impulzy, že se objevila kořist. Druhou skupinou masožravých rostlin jsou druhy, jejichž listy nebo části listů se proměnily v dutý trubkovitý útvar. Do těchto trubic se dostává dešťová voda, ze které se stává smrtonosná past. Ve vodě obvykle najde svoji smrt. Cesta úzkou trubicí zpátky je pro hmyz složitá, neboť její vnitřní stěny jsou potaženy voskovou vrstvičkou, která z vnitřní části listu dělá vynikající skluzavku. V horní části listu jsou ještě navíc drobné chloupky v protisměru únikové cesty. Třetí skupinu tvoří rostliny, které vykonávají prudký mechanický pohyb. Můžete si ho dobře všimnout pouhým okem, což je atraktivní zejména pro děti. Rychlý pohyb je pro rostlinu energeticky nesmírně náročný. Kdyby zavírala listy jenom tak, pro nic za nic, mohlo by ji to stát život. K vyhodnocení situace jí pomáhá speciální senzor umístěný ve třech chloupcích na listových čepelích. Jakmile zachytí opakující se pohyb, v mžiku uzavře svoji pastičku a hmyz uvízne. Následuje totéž co u ostatních druhů.
Jednou z technologií, která do budoucna může pomoci řešit problém s vyčerpáním půdy, je hydroponie. Hydroponie je pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku. Takto lze celoročně pěstovat třeba hlávkový salát, rajčata nebo jiné druhy zeleniny. Zkušenosti ze zahraničí jsou velmi slibné. Budoucnost hydroponie vidí pěstitelé v lokalitách s nedostatkem vody nebo v městských aglomeracích.
České poznámky a ekosystémy
Epizoda ukazuje rostliny, živočichy i houby, se kterými se v české přírodě můžeme setkat v průběhu léta, konkrétně na konci července. V epizodě se představuje vzácný zástupce sov puštík bělavý, dále u nás nepůvodní psík mývalovitý. Ukázán je i brouk lýkožrout smrkový, jeho chodbičky, životní strategie a hrozba pro lesní porosty. Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem. Šumava je neodmyslitelně spjata s mokřady a rašeliništi. Najdeme tu hned několik druhů těchto ekosystémů, ve kterých rostou vzácné druhy rostlin, například suchopýr, rosnatka nebo vlochyně. Šumavská rašeliniště jsou také domovem mnoha unikátních živočichů, především ptáků.
Epizoda ukazuje rovněž rostliny, živočichy i houby, se kterými se v české přírodě můžeme setkat v průběhu léta, konkrétně na konci července. V epizodě se představuje vzácný zástupce sov puštík bělavý, dále u nás nepůvodní psík mývalovitý. Ukázán je i brouk lýkožrout smrkový, jeho chodbičky, životní strategie a hrozba pro lesní porosty.
Hovoříme o jarní a zimní přírodě
Zajímavosti jarní přírody. Představí se na jaře kvetoucí rostliny - popence, sasanky, dymnivky a další. Dále se ukážou rostliny podbílek, barvínek (svými květy podobný jaterníku) a šťavel. Jablečné slavnosti se v Hostětíně na úpatí Bílých Karpat pořádají každé září. Organizace Tradice Bílých Karpat, Ekologický institut Veronica a obec Hostětín se s pomocí místních i přespolních dobrovolníků snaží podpořit pěstitele ovoce a výrobce ovocných produktů. Nechybí tu ani kultura a ekologické vzdělávání. Rozlehlost českých lánů byla mimo jiné umožněna vysoušením druhově rozmanitých a ekologicky stabilních mokřadů. Každé děcko dříve poznalo suchopýry, blatouchy, masožravé tučnice nebo vstavače. Dnes jsou mokřadní ekosystémy v české krajině vzácností. Pravděpodobně žádný typ ekosystémů jsme nepoškodili více než právě mokřady. Čím dál častější teplé a suché jarní počasí nahrává brzkému přemnožení sinic ve vodních nádržích. Dalším faktorem rozvoje vodního květu sinic je nadměrné množství živin ve vodě, tedy eutrofizace. Zdravotní rizika spojená s koupáním ve volné přírodě jsou proto po zbytek sezóny častým problémem většiny našich nádrží.
Mnozí lidé a budoucnost zemědělství
Naše poptávka po novém zboží a jeho rychlém doručení vyvolává potřebu výstavby nových hal a překladišť logistických firem. V posledních letech u nás mizelo každý den 18 ha zemědělské půdy, což odpovídá 25 fotbalovým hřištím, přičemž právě výstavba skladových hal je jednou z hlavních příčin. Přestože se často hovoří o potřebě chránit půdní fond, připravují se další obří projekty logistických center. Adéla ještě nevečeřela - tahle legendární česká komedie vytane na mysli většině z nás, když se začne mluvit o masožravých rostlinách. A hned se přidá i otázka, zdali je opravdu možné, že bychom narazili na takto velkou masožravku… Jedná se o rostliny, které získávají živiny tak, že chytají drobné živočichy. Vyskytují se tedy například v kyselých bažinách, v písčitých či kamenitých oblastech a v horách.
Proč masožravé rostliny potřebují maso? Cílem masožravé rostliny je, aby nalákala a polapila svou potencionální kořist. Nejčastěji se uvádí, že důvodem, proč masožravé rostliny používají tento způsob výživy, je, že v půdách, ve kterých žijí, je nedostatek dusíku.
VÍCE O TRIANYTHĚ occidentalis: Jmenuje se Triantha occidentalis, roste v Severní Americe, a její masožravost byla objevena teprve nedávno. Dlouho se nezdálo, že tato rostlina dokáže udělat větší díru do světa. Objev odhalující, že tato květina čas od času nepohrdne hmyzem, byl publikován v Proceedings of the National Academy of Sciences. Její specifický způsob lovu spočívá v tom, že lepivé části lákají hmyz, ale nejsou příliš lepkavé, aby umožnily zachyceným tvorům volný pohyb.
Rychlé shrnutí významu
Mucholapka podivná (Dionaea muscipula) je nejznámější a nejlépe popsanou masožravkou. Její past je aktivní a vyžaduje dvojí dotek na chloupky, aby došlo k uzavření. Domovem je mokřiny Severní a Jižní Karolíny. Roční období květu se objevuje na jaře až začátkem léta. Významně ilustruje evoluční invence rostlin a jejich adaptace na chudé živiny v půdě.
V budoucnu se o vyváženost půd i hmyzovité sféry zajímají technologie jako hydroponie a další metodiky pěstování, které mohou kompenzovat nedostatek živin v tradičních půdních systémech.
- Rostliny masožravé se vyvinuly v různých prostředích pro zajištění dusíku a dalších živin.
- Vědecké objevy rozšiřují poznání o různých způsobech lovu a symbióze s živočichy.
- Hydroponie nabízí alternativu pro nízkozdrojové půdy a omezené vodní zdroje.

Co chutná masožravkám?
tags: #pozor #tady #masozravka