Licence | Všechna práva vyhrazena. Probíhající léto zatím neprovázely tak časté tropické teploty či dlouhá období bez srážek, jak tomu bylo v předchozích letech. Problematika sucha a s ním souvisejícího využívání různých zdrojů vody proto letos nerezonuje veřejným prostorem v takové míře. To ovšem neznamená, že není aktuální. Zadržování a využívání srážkové vody (dešťovky) domácnostmi má svůj dlouhodobý význam hned z několika důvodů: zpomaluje odtok srážek z území, šetří pitnou vodu a snižuje pležení přetížení smíšené kanalizace.
Když se lidé rozhodují, jak budou na svém pozemku s dešťovkou hospodařit, zvažují hned několik faktorů: fakt, že systém na zachytávání dešťovky vyžaduje investice do nadzemních či podzemních nádrží, čerpadel nebo zasakovacích zařízení, ale i různé možnosti využití na pozemku, nároky na prostor a estetiku. Roli v rozhodování také hrají náklady na údržby celého systému (např. U novostaveb dnes vypouštění dešťovky do kanalizace nebývá povolováno vůbec a musí být tedy navržen nějaký systém její akumulace či zasakování. U ostatních rodinných domů však žádné takové požadavky nejsou. Domácnosti jsou také plošně osvobozeny od placení tzv. srážkovného, tedy poplatku za odvod srážkové vody do kanalizace, který platí firmy. Tudíž hospodaření s dešťovou vodou závisí čistě na jejich rozhodování.
Jak to mají české domácnosti s dešťovkou? Tým IEEP, který je součástí Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, ve spolupráci se STEM prováděl v letech 2017, 2020 a 2023 srovnatelná reprezentativní šetření u českých domácností, která se týkala způsobů zadržování a využívání dešťovky a motivací k tomu. Do výsledků byly zahrnuty pouze domácnosti obývající rodinné domy nebo vily s více byty se zahradou. Dotazování probíhalo osobně, pouze v roce 2023 se jednalo o kombinaci online a osobního dotazování. Dešťovka představuje doplňkový zdroj užitkové vody k vodovodu nebo studni. V roce 2023 napojení na veřejný vodovod uvádí většina (84 %) oslovených domácností v rodinných domech v obcích s veřejnou kanalizací či vodotečí. Tento podíl je tedy podobný hodnotám z průzkumu v roce 2017. Podíly domácností s kopanou či vrtanou studnou naopak mírně vzrostly (na 37 % u kopaných studen a na 15 % u vrtaných).
Jak běží zadržování dešťovky v praxi
Dešťovou vodu se různými způsoby a v různé intenzitě snaží zachytávat zhruba 90 % domácností žijících v rodinných domech a vilách, což je opět mírný nárůst v porovnání s rokem 2020. Možnost zachytávat dešťovou vodu do sudů či nadzemních nádrží aktuálně využívají tři čtvrtiny domácností. Do podzemních nádrží ji zachytává necelá pětina (17 %), přičemž se ve srovnání s předchozími lety jedná o téměř dvojnásobný podíl. Veřejná kanalizace odvádí alespoň část dešťové vody u více než poloviny domů (56 %). Odtok dešťové vody do obecního dešťového odvodného příkopu (vodoteče) má pětina (21 %) domů, do vodoteče na vlastním pozemku celá čtvrtina (26 %).
Ve srovnání s minulými průzkumy je v roce 2023 patrná změna v mírném poklesu podílu domácností, které nechávají odtékat dešťovou vodu do veřejné kanalizace, a významný nárůst podílu těch, které pro její zachytávání využívají podzemní nádrže. Pro vesnickou zástavbu je nadále častější napojení na vodoteč v obci nebo na vlastním pozemku. Stejně tak platí, že je pro ni méně časté napojení na veřejnou kanalizaci. V případě městské zástavby sledujeme v čase významný nárůst podílu domácností, které uvedly, že dešťovou vodu zachytávají pomocí sudů a nadzemních nebo podzemních nádrží.
Graf 1: Kde zachycují domácnosti nejvíce dešťovky v závislosti na dalším zdroji vody (rok 2023). Zachytávání dešťově vody do sudů se tedy v roce 2023 v porovnání s předchozími lety stalo široce využívanou možností, a to nezávisle na stáří domu. V případě novějších domů vidíme jasný nárůst u zachytávání dešťové vody do podzemních nádrží, a to více než dvojnásobný oproti poslednímu šetření (41 % oproti 17 % v roce 2020).
Hlavním uváděným důvodem k zachytávání dešťové vody v roce 2023 byla stejně jako v minulosti finanční úspora. Zaléváním dešťovou vodou, případně jejím využitím uvnitř domu, se snaží ušetřit nadpoloviční většina domácností v rodinných domech. Téměř třetina (30 %) vyzdvihuje ekologické důvody, tedy vhodnost dešťové vody pro zalévání a šetření vodou. Skladba důvodů vedoucích k zachytávání dešťové vody se oproti předchozím letům změnila pouze nepatrně, hlavní motivace je stále ekonomická. Dodejme však, že opět vidíme pokles podílu domácností, které uvádí, že dešťovou vodu vůbec neshromažďují na aktuálních 10 %.
Graf 2: Hlavní důvod, proč zachytáváte dešťovku. V případě, kdy respondenti měli možnost vybrat okolnosti, které by je přiměly k většímu využívání dešťové vody na jejich pozemku, byla nejčastější motivací možnost získat dotace na nádrže a zařízení pro zadržování dešťové vody. Tuto variantu uvedla v roce 2023 téměř pětina respondentů. Zastoupení ostatních testovaných možností jako výrazné zdražení pitné vody či slev na stočném uvedlo jako potenciální motivaci jen 12 % lidí. Výrazné zvýšení využívání dešťové vody v současnosti zcela vylučuje desetina (9 %) domácností. Častou odpovědí v úvahách na výrazně vyšší využívání dešťové vody je nejistá odpověď „nevím“, kterou zvolila téměř třetina domácností (29 %).
Graf 3: Motivace k výrazně většímu využívání dešťovky na pozemku či v domě (rok 2023). Ze srovnání je také zřejmé významné snížení podílu těch, pro které je nejsilnější motivací výrazné zdražení pitné vody. Je pravděpodobné, že v kontextu vývoje inflace, a především zdražování cen energií je cena za pitnou vodu vnímána méně dramaticky, a tedy i její síla jako motivátora je tím ovlivněna.
Ze srovnání vyplývá, že zachytávání dešťovky do nadzemních nebo podzemních nádrží české domácnosti praktikují stále častěji. Nejrozšířenější volbou jsou nadzemní nádrže. Zejména u novostaveb se pak významně zvyšuje množství podzemních nádrží. Ve stejném duchu roste i podíl domácností, které dešťovou vodu využívají v domácnosti, např. pro splachování WC či praní.
Podzemní nádrže drží teplotu kolem 10 °C a jsou bez světla, takže voda se pomaleji kazí. To je výhodné zejména pro využití v domě (WC, praní). Pro rostliny je vhodnější než chlorovaná voda z vodovodu. Akumulační nádrž uchovává vodu pro opakované využití, retenční nádrž slouží pro krátkodobé zachycení srážek a řízené vypouštění. U novostaveb se často vyžaduje řešit zadržení či vsakování srážek podle vodního zákona a místních podmínek.
Co říká zákon a jaké jsou dotace
Novela zákona z roku 2021 ukládá majitelům novostaveb povinnost zachytávat dešťovou vodu přímo na pozemku. Zadržování srážkové vody, její vsakování či odvod je třeba řešit již ve fázi projektové dokumentace. Dotační program Dešťovka, zavedený v roce 2017 a od roku 2021 součástí Nové zelené úsporám, poskytuje příspěvky na nádrže a další zařízení. U rodinných domů lze žádat až o 100 000 Kč, u rekonstrukcí je nutné kombinovat dotaci s dalšími opatřeními. Pro novostavby platí, že dotace je k dispozici jen při splnění všech podmínek programu.
Chcete zachytávat dešťovou vodu a nevíte, jak na to? Potřebujete poradit s výběrem technických zařízení a návrhem systému? Naše odborné poradenství vám pomůže vybrat správný čerpadla, nádrže a řídicí jednotky, aby systém fungoval bez problémů a s optimálním výkonem.
Praktické tipy a technické rozdíly
Pro správné fungování systému je třeba vybrat čerpadlo odpovídající účelu (ponorné pro podzemní nádrže, povrchové pro nadzemní sudy). Kalová čerpadla se hodí pro nádrže s kalem. Důležité jsou také filtry a uzávěry nádrží, aby nedocházelo k zanesení a množení komárů. K zajištění kontinuálního využití dešťovky v zimních měsících je vhodné zohlednit trvalé snížení teploty a ochranu systému.
Pro zadržení dešťové vody a jejího využití je nutné mít nádrž na dešťovou vodu, sběrné zařízení (okapy a svody), čerpadlo, filtr a případně řídicí jednotky. Dotační program Dešťovka je zaměřen na využívání vody k zalévání, splachování WC, praní a šedé vody. Podzemní nádrže poskytují stabilnější teplotu a lepší ochranu proti světlu, čímž je voda vhodnější pro vnitřní využití a déle vydrží.
V případě novostaveb je důležité zadržení vody, její vsakovací systém a případně využití i ve šedé vodě. V ostatních případech lze s dešťovou vodou hospodařit v menší míře, ale stále s významnými úsporami. Pro srovnání: v Německu a Nizozemsku jsou poplatky za odvod dešťové vody do kanalizace běžné, což motivuje domácnosti k rozumnému nakládání s dešťovkou.
- Racionalizace nákladů na vodu a snížení zátěže veřejné kanalizace.
- Estetika a prostorové nároky na instalaci systému.
- Možnost dotace a ekonomická návratnost instalace.
Co získáte sběrem dešťové vody
Sběr dešťové vody nabízí řadu výhod: snižuje spotřebu pitné vody, může zlepšit lokální mikroklima a pomáhá ochránit krajinu před extrémy sucha. Dešťová voda je měkká, bez chlóru a minerálů, a proto je vhodná pro zalévání, splachování a praní. Retenční nádrže ukládají vodu pro krátkodobé zachycení a umožňují regulovaný odvod, zatímco podzemní nádrže poskytují stabilní teplotu a delší životnost vody.

Tabulka: Přehled typů nádrží a jejich využití
| Typ nádrže | Využití | Výhody | Náklady |
|---|---|---|---|
| Nadzemní sudy | Závlaha, splachování | Jednoduché, levné | Nízké |
| Podzemní nádrže | Zálivka, WC | Stabilní teplota, bez světla | Vyšší |
| Retenční nádrže | Krátkodobé zadržení, vsakován | Flexibilita vypouštění | Střední |
| Akumulační nádrže | Dlouhodobé využití | Delší oběh užitkové vody | Vyšší |
Postup: nádrž podřez, okapy, filtry, čerpadlo a řídicí jednotka. Pro novostavby je důležité plánovat vsakovací systém a zajištění vodního cyklu na pozemku.
Šedá voda
V závěru stojí za zamyšlení, zda bychom měli dešťovou vodu vnímat jako cenný zdroj a zda ji dokážeme udržet na pozemku pro budoucí potřeby. Budoucnost bude zřejmě charakterizována střídáním extrémů počasí a pro domácnosti je důležité být na tyto změny připravené. Povědomí roste a hospodaření s dešťovou vodou se stává součástí každodenní praxe.
tags: #proc #lide #nevyuzivaji #destovou #vodu