Vyvážené hnojení minerálními a organickými hnojivy je zárukou nejen stabilních výnosů zemědělských plodin, ale i udržení půdní úrodnosti. Organická hnojiva stájová (hnůj, močůvka, kejda, apod.) či ostatní statková (sláma, řepný chrást a další rostlinné zbytky) jsou důležitou součástí koloběhu živin v zemědělském podniku. Po roce 1990 se vzhledem ke snížení spotřeby minerálních hnojiv stala organická hnojiva často jediným zdrojem rostlinných živin, zvláště fosforu a draslíku.
Ve stájových hnojivech přicházejí do půdy živiny ve vhodném poměru a půda je obohacována aktivními látkami. Největší vliv organického hnojení, což potvrzují výsledky polních pokusů, je v bramborářské a pícninářské zemědělské výrobní oblasti. Poklesy stavu hospodářských zvířat se promítly i do hospodaření s organickými hnojivy. V posledních letech ubývá hlavně chlévského hnoje v důsledku poklesu stavů skotu. Z hlediska návratu organických látek do půdy tedy stále více převládají doplňkové zdroje, jako jsou sláma, řepný chrást, zelené hnojení atd.
Stájová hnojiva jsou důležitým zdrojem nejen organických látek, ale zejména rostlinných živin. Po odpočtu odhadovaných ztrát ve stájích a při skladování stájových hnojiv je v průměru ČR k dispozici ke hnojení asi 23 kg N, 15 kg P2O5 a 24 kg K2O na jeden hektar zemědělské půdy. Skutečný přívod těchto živin do půdy v konkrétním zemědělském podniku však závisí na počtu a druhu hospodářských zvířat, technologii jejich ustájení, včetně krmení, způsobech manipulace se stájovými hnojivy, tedy jejich skladování a aplikaci. Ztráty živin ve stájích a při skladování hnojiv jsou často rozdílné; dusík může u kejdy představovat okolo 25 %, u hnoje dokonce 35 až 50 % celkového obsahu dusíku.
Cukrovka je plodinou s vysokými nároky na rostlinné živiny, zvláště z tzv. staré půdní síly. Dobře reaguje na organické hnojení a vápnění. Příjem jednotlivých živin a jejich využití je různé. Na výnos 50 tun bulev cukrovka odebere z půdy zhruba 250 kg N, 60-80 kg P2O5 a 250-350 kg K2O. Za současného stavu, kdy se hnojí hlavně dusíkem, je důležité sledovat bilanci dalších živin, hlavně fosforu a draslíku. Bylo zjištěno, že pokles zásob přístupného P a K v půdě je obecně rychlejší v podnicích bez chovu dobytka, kde chybí vnitřní koloběh živin ve stájových hnojivech. Naopak, při pravidelném používání hnoje můžeme počítat s průměrným ročním přívodem živin ve výši 20-27 kg P2O5 a 53-62 kg K2O podle kvality hnoje, pokud je aplikován jednou za čtyři roky v dávce 35 t.ha-1.
Při hnojení dalšími organickými hnojivy (kejda, močůvka, komposty, ale i sláma, chrást apod.) je nutné upřesnit dávky a kvalitu hnojiv. I kejda může být cenným hnojivem, když je správně aplikována a je nutné stanovit rozvozový plán s přihlédnutím k různým požadavkům plodin. Z hlediska legislativy a ochrany životního prostředí je důležité dodržovat zákon o hnojivech a směrnice Evropské unie (Nitrate Directive).
Hlavními opatřeními je vymezení oblastí citlivých na dusičnany a zavedení Kodexu správné zemědělské praxe. Hlavně každá farma by měla mít dostatečnou kapacitu na uskladnění statkových hnojiv pro období, kdy není povolena jejich aplikace na půdu. Dále je důležité zvolit vhodné dávky a časy aplikace vzhledem k vegetačnímu období a plodinám.
Řepný chrást a jeho role v organickém hnojení
Řepný chrást patří mezi rostlinné zbytky, které mohou sloužit jako zdroj organických látek a živin po sklizni. Při zaorávání chrástu do půdy se zajišťuje doplnění humusu a zvyšuje se obsah minerálních živin v půdě. Příjem jednotlivých živin cukrovou řepou závisí na agroekologických podmínkách a odrůdě; dusík se ukládá do bulev i do chrástu, zatímco fosfor častěji do kořene. Při setí cukrové řepy se používají adaptérské hnojiva pod patu osiva pro přímé dodání fosforu a dusíku a urychlení vývoje kořenového systému. Mikrogranuláty hnojiv určené pro setí umožňují bližší kontakt s osivem a rychlejší start rostlin, což zvyšuje stabilitu vzcházení a rozvoj kořenového systému.
V rámci poloprovozních pokusů byly testovány mikrogranuláty NutriBoost (OptiBoost) a Microstar s dávkami 30 kg/ha a 20 kg/ha. Z výsledků vyplývá, že vzcházení nebylo ovlivněno a průměrná vzcházka byla kolem 85 %. Produkce biomasy byla u hnojiv s mikrogranuláty vyšší než u nehnojené kontroly; nejvyšší biomasa byla u Microstar PMX a OptiBoost. Výnos bulev a cukru byl v pokusech ovlivněn podpovrchovým uložením hnojiv, i když rozdíly nebyly vždy statisticky významné.
V rámci environmentálního hlediska je důležité, aby hnojení bylo prováděno tak, aby nedocházelo k nadměrným ztrátám živin. Příjem dusíku u cukrové řepy bývá sledován s ohledem na celkovou bilanci živin a často se doporučuje používat mikrogranuláty spolu se standardními minerálními dávkami v dávkování podle potřeby půdy a plodiny. Při hodnocení výsledků v různých letech lze vidět, že i drobné změny v technologii hnojení a půdních podmínkách mohou ovlivnit výnos a cukernatost.
Praktické poznámky pro farmáře
- Hnojení dusíkem musí respektovat kvalitu cukrové řepy a minimalizovat nadbytek dusíku, který snižuje cukernatost.
- Setí cukrové řepy lze doplnit startovacím hnojivem pod patu a mikrogranuláty pro rychlejší nástup klíčení.
- Pro udržení půdní struktury a obsahu organických látek je vhodné kombinovat stájová hnojiva s organickými zbytky a zeleným hnojením.
- Pokud není chov zvířat, lze využít vedlejší produkty jako zelené hnojení a zbytky plodin s cílem udržet půdní živiny.
- Je nezbytné plánovat skladování statkových hnojiv tak, aby byl zachován jejich obsah živin a minimalizovány ztráty při skladování a aplikaci.
Další poznámky o konkrétních zdrojích živin
Kejda je cenné hnojivo díky snadné dostupnosti živin a vysoké biologické aktivitě, avšak vyžaduje správný rozvozový plán a zápis do půdy. Močůvka je rychle kvašená, obsah organických látek nízký, ale dusík a draslík jsou pro rostliny dobře dostupné; při rozkladu vznikají ztráty dusíku až 50 % a ztráty organických látek. Hnojůvka vzniká při zrání na hnojišti a má obsah zejména N a K. Sláma je bohatá na organické látky a draslík, ale vyžaduje rozbítí a správný poměr C:N pro správný rozklad. Před zapravením slámy je vhodné upravit poměr C:N pomocí dusíkatých hnojiv a případně minerálních zdrojů.
Správné používání statkových hnojiv a dodávání organické hmoty do půdy by mělo být základem péče o půdní úrodnost. V praxi bývá nutné vyvinout plán hnojení statkovými hnojivy a střídání hnojiv na jednotlivých polích podle produkce a zaměření podniku. Dlouhodobé pokusy ukazují, že organické látky a jejich transformace působí na řadu procesů v půdě a mohou ovlivnit půdní úrodnost i po desetiletí.
Pro osoby pracující se zemědělstvím je důležité sledovat aktuální legislativu a environmentální požadavky, zejména zákon o hnojivech a směrnice EU o dusičnanech. Správný management hnojiv a jejich optimalizace může vést ke zlepšení půdních vlastností i ke zvýšení výnosů plodin, a to i při střídání zdrojů živin a optimalizaci jejich mobilit.
Průvodce hnojením nových sazenic trávy
Hnojivo pro vinnou révu a ostatní plodiny: Agro Hnojivo pro vinnou révu zajišťuje optimální poměr živin, zdravé zelené listy a vyšší cukernatost hroznů. Aplikuje se rozhozem po povrchu půdy a zapraví do půdy; zálivka po přihnojení zlepšuje účinnost a je vhodné před deštěm. Hnojivo se používá dvakrát ročně.
Na závěr je důležité nezapomínat, že chemické a biologické procesy v půdě jsou propojené a změna osevního postupu, agrotechniky, či kombinace organického a minerálního hnojení mohou mít dlouhodobé dopady na půdní organickou hmotu a celkový dynamický rovnováhu zde.