Rychlost růstu rakytníku a jeho výnosnost v zahradě

Rakytník řešetlákový je hustý keř se spoustou větví a listů, který dorůstá od 2 do 10 metrů. Plody rakytníku jsou malé kulovité peckovice s červenooranžovou barvou o velikosti několika milimetrů. Plody dozrávají koncem léta ale mnohé až od října do listopadu. Rakytník řešetlákový se v posledních letech těší oblibě u zahrádkářů, ale také milovníků zdravých domácích marmelád, sirupů nebo dalších domácích dobrot. Rakytník je světelná rostlina, která miluje slunná stanoviště a vyžaduje propustnou půdu, jinak může trpět nedostatkem úrody.

Rychlost růstu a faktory ovlivňující úrodu

Rakytník roste poměrně rychle a v krátkém čase dosáhnete velkého keře. Keř na slunce? Ano, ale vodu potřebuje. Rakytník je dvoudomá rostlina, což znamená, že pro úrodu je nutné mít blízko sebe samčí i samičí keře. Obvykle stačí jeden samčí keř na opylení několika samičích. Rozestupy mezi keři by měly být 2 m, aby měly dostatek prostoru k rozvětvení a vzduchu. Pěstování rakytníku na prudkých svazích je výhodou díky jeho nenáročnosti, ale vyžaduje pravidelnou zálivku mladých rostlin a půdní přípravu před výsadbou.

Rostlina snáší suché podmínky a znečištěné ovzduší, avšak dlouhodobé sucho bez občasné zálivky může omezit růst mladých keřů. Keře nebudou prospívat v permanentním stínu ani v přemokřených těžkých půdách, vápenitá zem rakytníku naopak prospívá. Rakytník roste rychleji, pokud jsou půdní podmínky vhodné a během prvních let je vhodná pravidelná zálivka a dostatek minerálních živin, zejména fosforu a draslíku, bez dusíkatého hnojiva.

Pěstování a řez pro lepší úrodu

Rakytník plodí obvykle od čtvrtého roku věku. Pravidelné hnojení, dostatek slunečního světla a odstraňování starých výhonů jsou klíčem k bohaté úrodě. Při řezu po sklizni odstraňujte staré, poškozené nebo přehoustlé výhony a u samičích odrůd provádějte zmlazovací řez pro udržení tvaru a plodnosti. Hluboký zmlazovací řez lze zvládnout bez problémů, a rychleji obrůstají i některé odrůdy. Plodícím keřům prospívá pravidelná redukce starého obrostu, aby se plodnost rozvíjela na mladších výhonech.

Když sklizeň ovlivní množství plodů

Rakytník má krátké stopky plodů, které po silnějším stlačení prasknou. Z tohoto důvodu se plody často sklízejí mrazem: během mrazu se uvolní a setřesou z plodonosných větví na plachtu. Pokud při sklizni odříznete s plody i větve, příští rok bývá úroda nižší. Pro maximalizaci výnosu je vhodné plody sklízet ručně a včas, tj. před prvním mrazem, kdy si udrží maximum vitamínů a dalších látek.

Podmínky pěstování, výsadba a rozmnožování

Rakytník je dvoudomý; samčí rostliny opylují samičí výhony. Obvykle stačí jeden samčí keř na 4-6 samičích, opylovače sázejte vždy z návětrné strany. Pro řádný vývoj je důležitá světelná expozice a propustná půda. Před výsadbou zkypřete půdu a zapravte do ní kompost, případně použijte organické hnojivo. Rozestupy mezi keři by měly být 2-3 metry. Mladé rostliny vyžadují pravidelnou zálivku, zejména v prvních dvou letech po výsadbě. Dosahují výšky 2-4 m, velmi málo trnité odrůdy mohou být vhodné pro menší zahrady.

Rakytník je světlomilná dřevina, ale vyžaduje pravidelné zajištění vlhkosti a živin. Půda by měla být propustná; jílovité a mokré půdy mu vadí. Při výsadbě lze do půdy zapracovat kompost a v budoucnu ho doplňovat fosforem a draslíkem; vyvarujte se dusíkatého hnojiva, protože rakytníkem nepotřebuje zpočátku dusík a dřevo potřebuje vyzrát.

Využití plodů a zpracování

Plody rakytníku lze konzumovat čerstvé, sušené, ve formě prášku nebo čaje z listů a kůry. Z plodů se vyrábí rakytníkový sirup, marmeláda, džemy, kompoty, likéry a další domácí produkty. Z plodů lze připravit mast, olej a šťávu, a z listů čaj. Marmeláda se připravuje z 1 kg plodů rakytníku a 1 kg cukru; šťávu lze získat lisováním zralých plodů a následným zahřátím s cukrem. Rakytník je také skvělou složkou do mléčných dezertů a sladkých i slaných pokrmů.

Mezi významné odrůdy patří Sluníčko, Leikora, Krasavice, Baltik, Podruga, Botanika, Žemčužina, Perčík či Inja. Nejrozšířenější je odrůda Leikora, která dozrává koncem srpna až září; Sluníčko může dozrávat již v červenci; Hergo dozrává v září až říjnu. Při sklizni vybírejte plody s plnou zralostí a oranžovou barvou a neotálejte, aby se vitaminy neztrácely. Doporučeno je sbírat těsně před prvními mrazy.

Historie, původ a další poznámky

Původ rakytníku sahá do sibiřských oblastí, Mongolska a Číny; rakytník byl používán v tradiční indické, tibetské a mongolské medicíně. V Indii je džem z rakytníkových plodů považován za prostředek proti chudokrevnosti a celkové ochablosti organismu. Rakytník byl znám i ve starověké Evropě; ve starém Řecku a Římě byly známy jeho povzbuzující účinky.

Rakytník pomáhá při plicních nemocech, léčí žaludeční vředy a různá kožní onemocnění včetně akné. Jeho olej má regenerační schopnosti a antibakteriální účinky; při vnitřním užívání pozitivně ovlivňuje činnost jater a zlepšuje pohyby ve střevech. Rakytník se používá zevně na popáleniny a omrzliny. Jeho regenerační účinky jsou významné pro hojení tkání a sliznic, a také posiluje imunitní systém.

Rakytník je dvoudomá rostlina, která vyžaduje opylení; významným faktorem pro produkci plodů je dostupnost samčích a samičích rostlin a jejich rozmístění ve stáří zahrady. Pro ochranu před invazivním rozrůstáním je nutné okolí pravidelně udržovat; keře mohou vyrůst od kořene a některé výhony mohou být invazivní.

rakytník sklizeň a mrazy

Na závěr krátká rekapitulace: rakytník je mimořádně odolná a plodná rostlina vhodná pro ekologické zahrady, pro osázení verand, svahů a městských zahrádek. Jeho plody a olej nabízejí široké spektrum využití v potravinách, kosmetice i medicíně a jejich pěstování vyžaduje jen rozumné plánování a péči.

Listáreň Rakytník

tags: #rychlost #rustu #rakytnik