Vyššími rostlinami, výhonů, podmínkou dalšího života pevná opora. apod. kmeny. dřeviny by je svou intenzitou růstu mohly poškodit. tzv. dřevem. což nepřidá na kráse ani jedné z nich. rdesno (Fallopia). růstu. jemné podklady je pak vhodnější použít jemnější dřeviny a naopak. nedělenými listy - u některých druhů jsou pestrobarevné. vybarvují na plném slunci a pokud má keř kořeny v polostínu. dřeviny kvetoucí v V.-VI. květy. chráněným stanovištěm. teplejších vinorodých oblastech. nejlépe k jihu. stanoviště s kyselou a vlhkou půdou. Kvete v V.-VI. Listy jsou lesklé, dlouhé až 12 cm s načervenalým řapíkem. samičích rostlinách, asi 2 cm dlouhé, podobné angreštu. asi 2 m. bílými skvrnami. nejsilnějších výhonů, které během vegetace vyvazujte. slabé výhony odstraňte. vždy na zdravý pupen. keře a zapěstování nových.
chinensis (syn. A. jejichž dřevo postupným vyzráváním tvoří poměrně silné kmínky. chladnějších oblastech. u domovních zdí kde je více chráněna. vzdálenosti 30 cm od sebe. pergoly. odkvětu hluboce seříznout. přibližně na 8-9 samičích. začátkem jara seřízneme na 30 cm. připevněné k drátům nebo sloupku, a necháme růst vzhůru. u pergoly pak na její horní straně. zaštípneme je. druhého řádu a nové výhony z hlavních ramen. Výhony bez plodů zkrátíme na 5 listů. obrostu. prořežeme ho. hlavního ramene. až do starého dřeva. červenými a medově sladkou chutí. stanovišti. chloupků. opylovačem. Původem z jihovýchodní Asie. délky 5-10 m. mírných zimách částečně vytrvalé. hnědými až světle purpurovými květy v úzkých převislých hroznech. po akátech. bývá skryté v listech. sušší podmínky. Daří se jí na slunci i v polostínu. chránit v zimě přikrývkou z chvojí. namrzat a trpět i pozdními jarními mrazy. okrasné mříže, mřížky na zdech, ploty a pergoly. přesazování. olistěním. větévek je bílá. pětičetného (Parthenocissus quinquefolia). nevhodné pro použití v malých zahradách. vyšplhají se i do korun stromů. střeše. Původem je Čína a Mongolsko. hluboce vykrajované. příčinou jeho menšího rozšíření. (syn. A. heterophylla var. Listy jsou velké až 12 cm a mělce laločnaté. panašováním, v mládí s růžovým nádechem. světě v tropech i v mírném pásmu. cm na délku. hnědavým nádechem, dýmkovitého tvaru - kvete V.- VI. sucho ani úpal. výhony a naveďte je na oporu. bázi. řezu, na který podražce velmi dobře reagují. a příliš dlouhé stonky se zkracují na 2-3 stonkové uzliny. každoročně, nejlépe v polovině léta po odkvětu nebo na začátku jara. vytvoří dostatek postranních výhonů. Původem ze Severní Ameriky. dorůstající výšek až 8-10 m, mladé výhonky mají zelenou kůru. nedělené, srdčitého tvaru; kvete V.-VI. dýmky. dobře drží vodu. treláží a besídek. rozvětvily od země. podkladu příčepivými kořínky. větve - habitem dřeva se podobají známějším vistáriím. lichozpeřené a hezké s kopinatými hrubě pilovitými lístky. vrcholících nebo latách na koncích letorostů v VII.-IX. v půdách suchých a písčitých. nebo mírným polostínem. odspodu opět obrůstají. pruty. špičky. radikálnější řez podobně jako u révy. klima). Vhodné je přidat do půdy při výsadbě rašelinu. oranžově červenými květy, až 9 cm dlouhými. řez je obdobný jako u C. C. Původem je východní Asie. zřídka - nutné je proto vyvazování hlavních stonků. dřevnaté kostry keře. stimulaci bujného růstu. nepřerostou vymezený prostor - měl by mít výšku nejméně 4 m. může proto trvat někdy i dvě nebo tři vegetační období. všechny slabé nebo nemocné pruty odstraňte. opět vypěstujte náhradní. (syn. C. velkokvětý a otužilejší. Řežeme ho obdobně jako C. nápadně podobný s trubačem kořenujícím ´Flamenco´. červené barvy. Evropy. plody. a samičích jedinců (pouze u C. květy). použitelným k aranžérským účelům. jedovatá. slunce i polostín a znečištěné prostředí. oporou. silnější borkou, na pergoly, sloupy apod. snáší dobře i větší sucho u stěn domů a plotů. nebo konstrukci. Listy jsou podlouhle vejčité, pilovité až 10 cm dlouhé. koncových latách, plody jsou výrazné již před opadem listů. červenými semeny zdobí keř dlouho do zimy. stinná. Původem z Číny. nebo růžovým míškem. nenáročný jako předchozí druh a i použití je v zásadě stejné. polo-stinnému až stinnému stanovišti, případně odsluní. pravidelné přihnojování. postupně narůstající výhony po konstrukci. výhony. kosterních větví. většímu množství hustě olistěných výhonů - na úkor květů a plodů. oblastech mírného pásma. jejich nadzemní části každoročně odumírají. bylinami do trvalkových záhonů. liány s tenkým dřevnatým kmínkem. výšek. řapíkovými úponky. latách se 4-8 korunkovitě zbarvenými kališními lístky. plně osluněnou nadzemní částí. Zásadně je vysazujeme na jaře. drcené omítky, protože plaménky patří k vápnomilným rostlinám. dát drenážní vrstvu ze štěrku, případně jiného podobného materiálu. plaménku jsou náchylnější ušlechtilé odrůdy. déle. ušlechtilé části roubu. pár centimetrů. rostliny. země), která zajistí dobré vsakování vody. zmíněného vadnutí. ideální je 5 cm borové kůry. Tento krátký řez můžeme zopakovat i v dalším roce. dělícím a ozdobným mřížkám. drobnější květy a jsou nápadné svými ochmýřenými plodenstvími. Evropský druh. nebo popínavý. Kvete V.-VI. pokračuje ještě na letošních výhonech v pozdním létě v VII.-VIII. také krásné na podzim velkým množstvím ochmýřených souplodí. zahradních úprav a ne k větším konstrukcím. nádobách. výšek až 6 m. Mladé výhonky mají purpurové zabarvení, listy jsou ochmýřené. mrazuvzdorné a je cenný pro pozdější dobu květu. k severu a k mohutnějším konstrukcím. silná a dobře vyvinutá očka. Původem severní Čína a Sibiř. mohutnější a patří mezi poměrně odolné mrazuvzdorné druhy. patyčinkami než je barva kališních lístků. prvky. Himálaj. růstu - dorůstá výšek až 8 m. Kvete v V.-VI. vonnými květy o průměru až 5 cm. zahradních kultivarů. dobře regeneruje. Používáme ho na větší konstrukce. velikostí květů a všechny vyžadují mírnější klima. C. montana var. C. montana var. C. montana var. 4-5 metrů, má jemnou texturu. Patří sice k mrazuvzdorným druhům, ale částečně mu prosychají větve. zejména pro pozdější kvetení v termínu VII.-IX. chorobami. Původem z východní Asie. olistění s kvetením v VI.-VII. nících květů o průměru asi 4 cm. správné vyzrávání letorostů, jinak má sklon k prosychání. pak zdobí stříbřité chomáče souplodí. Trpí houbovými chorobami. Spolu s C. plevelný. v VII.-IX. vadnutí. přírodní partie a k zakrytí nevzhledných míst a větších ploch. vonnými, hvězdicovitými květy v latách o velikosti 4-5 cm. stanovištích voní intenzivněji. Původem je jihovýchodní Evropa. jemnou texturu. Kvete VI.-IX. až 5 cm velkými květy. velkokvěté druhy. však mezi dostatečně otužilé, odolné a jsou i méně náročné. Jsou proto výborné pro začátečníky a nezkušené pěstitele. Západní Čína. jemně ochmýřené. barvy a vonné, rozkvétají poměrně pozdě IX.-X. přikrývku rohožemi. loňských výhonekой. nestihne uzrát, množí se proto bylinnými řízky. části USA. nahrazeny velmi dekorativními ochmýřenými plody ve tvaru ježka. seřezávání rostlin. C. m. květů, které na podzim vystřídají hedvábná souplodí. C. černo-fialové patyčinky. odstínem. pouze na novém dřevě v VI.-IX. zálivkou a dobrou drenáží. 0-5 °C. C. lesklé, tmavě hnědočervené barvy, jednotlivě na dlouhých stonkách. C. tvořící hustou spleť stonků. Květy jsou drobné, hvězdicovité a vonné. a silnou oporou. C. C. - p. II. viticella, C. florida, C. integrifolia, C. lanuginosa, C. hybridního C. x jackmanii. vyžadují živné a propustné půdy a občas přihnojení. nastýlkou. rostliny. hřížením. nejjistějším způsobem hlavně u některých kříženců. viticella a C. kořenové řízky. nebo plátkováním s jedním očkem. roubování je stejná. zakořenit a srůst ve vhodném substrátu a teprve následně hrnkujeme. Je to třídění rostlin podle odrůd a druhů popínavých réví s různými charakteristikami, které jsou vhodné pro zahrady a veřejné prostory.
Přehled vybraných druhů a jejich nejdůležitějších vlastností:
- Popínavé dřeviny s červenými plody: často pomáhají při zakrývání zdí, plotů a pergol, vyžadují pevnou oporu a pravidelné zmlazení.
- Rostliny původem z Číny a Japonska: některé mají zřetelně ozdobné listy a vybarvují se v různých odstínech podle světla.
- Většina popínavek potřebuje propustnou půdu a vhodné stanoviště, aby mohla bezpečně růst a kvetla.
Tabulka: vybrané druhy a jejich klíčové charakteristiky
| Druh | Stanoviště | Rozměry | Květy | Přihnojování |
|---|---|---|---|---|
| Fallopia (rdesno) | slunce až polostín | 1,5-3 m | květy VI-VII | pravidelně přihnojovat |
| Lonicera (zimolez) | slunce až stín, chráněná místa | 2-8 m | květy VI-VIII, plody | řez 1× ročně |
| Clematis (plamének) | slunce či polostín, chráněné místa | 2-5 m | květy VI-IX | drenaž a pravidelný řez |
| Spiraea (tavolník) | slunce až polostín | 0,8-2 m | květy jaro-léto | řez na jaře |
| Gaultheria (libavka) | stín až polostín | 0,3-0,6 m | květy červenec, plody na podzim | měkké hnojení |
Domovem některých z uvedených popínavých rostlin jsou asijské i americké oblasti, kde se vyvíjely do různých forem a velikostí. U citlivějších druhů je důležitý výběr stanoviště a dodržování správného řízení růstu - zejména nutnost pevné opory, včasného zmlazení a pravidelného prořezávání.
Pro optimální růst a zdravé vybarvení listů je vhodné kombinovat popínavé rostliny s vhodnými sousedy a zvolit pro ně oporu podle jejich stylu růstu: mříže, treláže, ploty, sloupy a pergoly. Doplňující opatření zahrnují drenážní vrstvu, organické mulče a pravidelnou kontrolu proti škůdcům.

Ve zvlášť teplých oblastech s bohatým slunečním svitem mohou některé druhy dosahovat výrazného vzrůstu a potřebují tedy větší prostor k vývoji. Při výsadbě rašelina a vhodné zpevnění půdy pomáhají zajistit dobré vsakování vody a stabilní růst.
Nejen bohaté květenství, ale i dekorativní plody a listy dělají z popínavých rostlin vítané prvky zahrady. Správně zvolená kombinace s ostatními rostlinami a pečlivý řez umožní udržet požadovaný tvar a výšku, aniž by došlo k nadměrnému vytahování a oslabení konstrukce.