Sny se dají chápat jako projev naší podvědomé mysli, o čemž psali už Freud a Jung, známí psychologové, kteří působili na přelomu 19. a 20. století. V tradiční čínské medicíně je snění nejtěsněji spojeno s Shen neboli Duchem, o kterém se říká, že sídlí v Srdci. Pokud je energie vašeho Srdce silná a vyvážená, Shen je v noci ukotven a je snadné usnout, vyhnout se přerušovanému spánku a mít přiměřené množství snů. Emoce a obrazy ve snech se spojují s orgány v těle, a to podle tradiční čínské medicíny. Jestli máme sny, nebo ne, a dokonce i to, o čem sníme, je v čínské medicíně důležitým diagnostickým znakem, který ukazuje, jaké orgány v těle mohou být mimo rovnováhu.
Játra a sny
Pokud jde o sny spojené s přebytkem energie v Játrech, sníme o příběhu, kde se objevuje hněv, který se nejčastěji spojuje s tímto orgánem. S Játry ovšem úzce souvisí také prvek dřeva a jarní energie, proto při nerovnováze sníme o lesích.
Slezina a sny
Slezina se velmi úzce spojuje nejen s trávením a přeměnou potravy na Qi, ale i s naší myslí, ovlivňuje naši schopnost studovat a memorovat. Jestliže je tento orgán oslaben, člověk sní o hladu, propastech nebo bažinách.
Plíce a sny
Plíce řídí Qi, ta je úzce spojena s krví, která když proudí, tak vyživuje všechny orgány. V případě, že Plíce disponují přebytkem Qi, člověk sní o pláči, starostech, strachu a létání.
Ledviny a sny
Ledviny mají v tradiční čínské medicíně blízký vztah k Srdci. Energie Ledvin je zdrojem veškerého tepla a energie v těle a podporuje všechny ostatní orgány. Tato energie musí být silná, aby mohla stoupat z Ledvin a komunikovat se Srdcem tak, aby srdce působilo kladně na mysl. Když Qi v Ledvinách přebývá, ve snech vidíme, jak se páteř oddělila od těla. Naopak pokud je tento orgán oslaben, tak sníme o plavání po ztroskotání lodi, nebo dokonce o ponoření se do vody, a s tím spojeným strachem.
Podpořte jin ve svém těle
Každý máme ve svém těle podíl obou energií Yin a Yang. Tento článek obsahuje kvíz. S nástupem zimního období nám může lépe vyhovovat tepelně upravená zelenina. Sázkou na jistotu je pak kořenová zelenina - mrkev, celer, petržel a také pastinák. Petržel a pastinák jsou skvěle využitelné v tradiční české kuchyni, ale i v šetřící dietě. Jsou dobře snášeny, nejsou nadýmavé, pomáhají zmírňovat žaludeční nevolnost. A navíc jsou dobrým zdrojem vlákniny a draslíku. Petržel i pastinák jsou dobrým zdrojem draslíku a také vlákniny, obsahují také karotenová barviva. Kořen petržele a také nať obsahují jen malé množství silic (0,1-0,2 % v kořeni a 0,3 % v listech), výrazně vyšší množství silic pak obsahují plody (2-7 %). Látky obsažené v silici zvyšují vylučování moči (působí diureticky), pomáhají zmírňovat potíže s nadýmáním či žaludeční nevolnost, zvyšují chuť k jídlu. Silice se využívaly i při potížích s nepravidelnou menstruací nebo jako abortivum - ovlivňují napětí dělohy a kontrakce. Petržel má výrazné charakteristické aroma, pastinák je jemnější v chuti i vůni (a je více nasládlý). Vrchní část kořene petržele je téměř celá porostlá natí (zabírá téměř celý vršek kořenu) a po odříznutí často můžeme vidět tenký fialový lem v místech, kde nať rostla. Budete-li v obchodě váhat, vždy si dobře kořen prohlédněte - měl by mít světlou barvu, hladký a neoschlý povrch. U kořenů s natí si vyberte ten, který má nať svěží zelené barvy, nepovadlou. V letních měsících a na počátku podzimu se v obchodech objevuje petržel i s natí, samotný kořen bez nati je však dostupný po celý rok. Petržel i pastinák obsahují vyšší množství furanokumarinů, což jsou přírodní obranné látky, které se často vyskytují u rostlin z rodu miříkovitých. Tyto látky mohou působit dráždivě, některé z nich také mohou zvýšit citlivost naší pokožky na sluneční záření (podobně působí řada dalších rostlin - např. bolševník, andělika, celer, citrusy, ale i řada léčiv). Pokud zpracováváme tyto rostliny nebo konzumujeme větší množství celeru či petržele, neměli bychom se pak pohybovat na přímém slunci nebo jít do solária. Petržel si velmi dobře rozumí s českou kuchyní - použijete ji do základu masového nebo zeleninového vývaru či bramboračky. Neobejde se bez ní ani tradiční svíčková omáčka. Dále ji můžete využít podobně jako další druhy kořenové zeleniny - mrkev a celer - pomůže zahustit polévku i omáčku, můžete z ní připravit pyré, ale skvěle chutná i pečená s trochou másla. Pastinák má výrazně jemnější aroma i chuť, je více nasládlý - a protože bývá velmi dobře snášen, hodí se i pro první zeleninové příkrmy u nejmenších strávníků nebo pro šetřící dietu. Běžně se využívá petržel listová a petržel kořenová, které vznikly šlechtěním - u listové petržele je nejvýraznější nať (petržel listová, petržel kadeřavá - tzv. “kudrnka”), podzemní část rostliny (kořen) je spíše malá. Pokrmům dodá výraznou a nezaměnitelnou chuť a lidský organismus povzbudí tím správným směrem oddálí stárnutí a prodlouží nejednu rozkoš!
Jak to bylo (a je) s mrkví
Mrkev je dvouletá rostlina z čeledi miříkovitých, ostatně jako petržel a celer, které souhrnně označujeme jako kořenovou zeleninu. Jen ta mrkev se z oné trojice lehce vymyká, neboť ke konzumaci se v kuchyních hojně využívá pouze ostře oranžový kořen. Přestože mrkev najdeme téměř na každé české zahradě, pochází z Asie, kde ještě dnes přežívají její divocí a nezkultivovaní zástupci. Kořen mrkve je nejen chuťově velmi dobrý, ale obsahuje i celou řadu tělu prospěšných látek. K významným vitaminům patří betakaroteny, které karotce dodávají specifickou barvu. Mrkev je také bohatá na vlákninu a antioxidanty, a co víc, před pár lety bylo zjištěno, že kořeny obsahují i látku falkarinol, jež může omezovat rozvoj rakoviny. I když se dá mrkev konzumovat v jakékoliv úpravě, betakaroteny naše tělo nejlépe využije tehdy, když si kořen uvaříme. Mrkvička byla často malým dětem nucena i proto, že prý její zvýšená konzumace zlepšuje zrak. Co je na tomto tvrzení pravdy? Samotná mrkev sice nedokáže napravit oční vady, jakými jsou např. krátkozrakost či dalekozrakost, ale dokáže si poradit s šeroslepostí.
Petrželové mýty a pravdy
Petrlíž pochází ze Středomoří a později se rozšířila po celé Evropě. Tato kořenová zelenina se v kuchyni používá celá beze zbytku se využívá silicemi protkaná zelená nať a krémově zbarvený, taktéž aromatický kořen. Účinnou látkou, která je obsažena ve všech částech rostliny, je právě zmíněná silice, dále terpeny, flavonoidy a sacharidy. Kromě toho má rostlina dostatek vitaminu A, B, C a E a minerálních látek jako jsou draslík, železo či fosfor. Zelené listy jsou naproti tomu bohaté na kyselinu listovou. O petrželi koluje řada mýtů, které mohou být i částečně pravdivé. Je petržel afrodiziakum? Jen částečně, tato zelenina působí silně močopudně a ruku v ruce s tímto projevem silně prokrví i pohlavní orgány. Tuto kořenovou zeleninu by však neměly jíst budoucí maminky, v nadměrném množství může vyvolat stahy dělohy a tím i potrat! Mezi další petrželové pravdy opravdu osvědčené patří mírnění menstruačních bolestí a také tlumení následků po bodnutí hmyzem.
Aromatická bulva Celer je polévek král a pro mnohé vegetariány a milovníky smažené zeleniny král veškeré zeleniny. Obsahuje množství éterických olejů, které slouží jako ochranný štít rostliny a stejně tak chrání i naše tělo. Tyto látky se při konzumaci uvolňují ve všech sliznicích lidského těla, kde působí antibakteriálně, antimykoticky a například v močových cestách ničí infekce. Pokud vás trápí nachlazení, tak mezi nejúčinnější přírodní medikamenty patří právě šťáva z čerstvého celeru, která významně posiluje naši chabou imunitu. Celer také působí proti stresu a depresi a díky vysokému obsahu vitaminů a minerálů je pro naše tělo vlastně nezbytný.
Éterické oleje, které celer nabízí zvláště v dušeném stavu, umí uvolnit hleny při rýmě a kašli, a jsou tedy skvělým prostředkem v boji s nachlazením. Zmíněné éterické oleje jsou známé i svou antibakteriální podstatou, její síla je natolik velká, že dokáže zabít na sliznicích v ústech, krku, žaludku a v tlustém střevě nejrůznější odolné plísně.
