Baptisii (patří do čeledi bobovité - Fabaceae) v našich zahradách vídáme zřídka a přitom jde o jednu z nejvděčnějších rostlin do suchých záhonů. Botanicky patří mezi statné trvalky, svým vzrůstem a pevným, hustým trsem se keři velmi podobá. Na přelomu jara a léta vyrůstají vzpřímené hrozny drobných květů, sytě indigově modrých až fialových. Drmek pochází ze Středomoří a už jeho původ napovídá, že s výhní a suchem nemá sebemenší problém. Jde o opadavý keř, který u nás obvykle dorůstá dvou až tří metrů, v teplejších polohách i více. Jeho tajnou zbraní proti suchu je hluboký kořen; jakmile se rostlina zakoří, dokáže si vodu najít sama a zálivku prakticky nevyžaduje. Teprve první 2 až 3 roky je nutný trpělivý počátek.
Motýlí keř, známý také jako komule Davidova, se vyznačuje rychlým růstem a výraznou květinovou extravagancí. Je to rychle rostoucí opadavý keř, který během jediné sezóny dokáže vyrůst do dvou až tří metrů a vytvořit rozložitý habitus s dlouhými letorosty. Květy tvoří husté, protáhlé laty na koncích letorostů, kvete od července několik měsíců. Barevná škála je široká: od fialové po bílé či modré kultivary. Sucho a horko snáší výborně; po zakořenění prakticky nepotřebuje zálivku. Klíčem k bohatému kvetení je jarní řez, protože komule kvete na letorostech. V teplejších oblastech se rychle šíří do okolí a v některých zemích je považována za invazní.
Ibišek syrský je keř, který koncem léta promění zahradu v exotickou podívanou. Jde o vzpřímeně rostoucí opadavý keř, obvykle dorůstající dvou až tří metrů. Listy jsou tmavě zelené, trojlaločné a hrubě zubaté. Ozdobou jsou velké, nálevkovité květy připomínající tropické ibišky, kvete od července až do září, období vrcholí v červenci a srpnu. Existují jednoduché i plnokvěté kultivary. Pěstování ibišku je nenáročné, avšak jde o teplomilnou rostlinu; bez slunce jí květuje výrazně méně. Kvete na letorostech, proto jí svědčí jarní řez, ale není nutný.
Tamaryšek (Tamarix sp.) působí vzdušně a lehce; jedná se o jeden z nejodolnějších keřů vůči suchu. Dorůstá zhruba dvou až tří metrů, má tenké, převisající letorosty a kvete od července do září. Pěstování je snadné: vyžaduje plné slunce a propustnou půdu. Jako suchovzdorný keř se hodí do štěrkových zahrad, na okraje přírodních jezírek nebo na městské pouštní zóny; kvete na novém přírůstku, proto jarní řez podporuje bohatší kvetení. Po odkvětu je vhodné jej zkrátit, aby se zahustil a omladil.
Čilimník (Cytisus scoparius) patří mezi tradiční suchomilné keře, které se často pěstují v oblastech západně od našich hranic. Dorůstají kolem dvou metrů na šířku i výšku a květy připomínají hrášek; po odkvětu zdobí keře drobné lístky a malé chlupaté lusky. Čilimníky nepotřebují zálivku a nejlépe se jim daří v chudých suchých půdách; používají se i k zpevnění písčitých břehů či dun. Stejně jako ostatní bobovité rostliny umí přeměňovat atmosférický dusík na formu dostupnou pro rostliny. Jako všechny bobovité se vyznačují hlubokým kořenovým systémem, který rychle proniká půdou a hledá poslední zbytky vlhkosti. To je klíč k jejich odolnosti vůči suchu.
Další nabízejí udržitelné a atraktivní možnosti suchovzdorného využití: ruj vlasatá (Cotinus coggygria) dorůstá až do 3 metrů, listy jsou červenolisté a v létě kvete růžovými květenstvími; největší ozdobou jsou „vlasové“ chomáče na stopkách. Jako solitér či v skupinových výsadbách vyniká díky své volné koruně a výraznému podzimnímu zbarvení listů. Jasan, ořešák a jeřáb obecný přinášejí stín, plody a dekorativní zvlnění, často s ohledem na suché léto. Jeřáb a dřezovec trojtrnný se hodí do městských zahrad jako moderní prvky s jemnými listy, zatímco ořechokřídlatec Caryopteris sp. nabízí nádherné modré či růžové květenství a je vysoce atraktivní pro včely a další opylovače; vyžaduje pravidelné seřezání na jaře.
Dalšími doporučenými suchomilnými keři jsou hřejivě barevné dřišťály (Berberis sp.), skalník (Cotoneaster sp.) s drobnými listy a červenými plody, a tavolník (Spiraea sp.) s bohatým květem, který kvete buď na jaře, nebo v průběhu léta v závislosti na druhu. Všechny tyto druhy snášejí slunce a suché stanoviště a po zakořenění potřebují jen minimum péče. Mezi sezónně květoucí skvosty patří i rakytník (Hippophae), třezalky (Hypericum), lýkovec (Daphne) a další suchovzdorné polokeře, které rozšiřují paletu barev a vůní ve venkovních kompozicích.
Pokud hledáte komplexnější soupis suchovzdorných dřevin vhodných pro zahrady s nedostatkem vody, doporučuje se volit druhy s hlubokým kořenovým systémem, pevnými listy a snižujícím výpar vody. Komule Davidova - tzv. suchovzdorné keře - se nehodí jen do samostatných výsadeb; výborně poslouží i jako živé ploty, které poskytují stín a klidné útočiště pro ptáky. Dřeviny jako jasan, ořešák či jeřáb mohou doplnit zahradu svou strukturou a funkcí v období sucha. Při výběru druhů je vhodné sledovat regionální podmínky, půdu a dostupnost vody. Při výsadbě je důležité půdu vylehčit pískem či kompostem a zajistit dostatek prostoru pro kořeny; v prvních letech je třeba pravidelné zalévání, dokud keře zakoření, poté zvládnou delší sucha samy. Po návratu vláhy je vhodné sledovat regeneraci trávníku a rostlin, aby se snížily škody způsobené suchým obdobím.
Rychlý přehled nejspolehlivějších suchovzdorných keřů
- Tavolník (Spiraea sp.) - bohaté květy, řez po odkvětu, různé druhy a kultivary.
- Komule Davidova (Buddleja davidii) - láká motýly, rychlý růst, bohaté květenství, pravidelný jarní řez.
- Skalník (Cotoneaster sp.) - nízký až poléhavý, částečně stálezelený, červené plody, vhodný na svahy.
- Dřišťál (Berberis sp.) - trny, barevné listy, žluté květy, dekorativní plody, vhodný pro živé ploty.
- Tamaryšek (Tamarix sp.) - vzdušný, vyžaduje slunce, redukce řezem pro kontrolu šíření.
- Ořechokřídlatec (Caryopteris sp.) - modré či růžové květy, sekundární řez na jaře.
- Ruj vlasatá (Cotinus coggygria) - výrazné vlasaté květenství, atraktivní listy, sezónní zbarvení.
- Muchovník (Amelanchier sp.) - kvete bílými květy na jaře, plody jedlé, atraktivní pro ptáky.
V závěru lze říci, že suchovzdorné keře mohou proměnit i malou zahradu v živý a pestrý prostor. Správná volba druhů, šikovné rozmisťování, a mírná údržba zajistí květy od časného jara až do pozdního léta, a to i při nízké dostupnosti vody. Stačí vybrat rostliny s hlubokým kořenovým systémem, pevnými listy a vhodnou konfigurací pro dané sluneční podmínky a typ půdy. Naše zahrady tak mohou být krásné a zároveň šetrné k vodě i v horkých letech.
Ke stavu suché zahrady často patří i nutnost správné výsadbové přípravy a následný lehký dohled. Půdu je vhodné vylehčit pískem, přidat kompost a zajistit dostatek prostoru pro kořeny. V prvních letech po výsadbě je důležité pravidelné zavlažování, dokud se keře i stromy dostatečně nezakoření. Poté už si s delšími periodami sucha poradí téměř samy. Pokud toužíte po zahradě, která je krásná a zároveň nenáročná na péči, jsou keře do sucha tou nejlepší volbou.
