Na mladých listech vyvýšené světlezelené nebo červené skvrny, později světlezelené nebo červené puchýře. Postupně dochází k nápadnému zduření a zkadeření listů. Při pozdním napadení zůstávají bazální listy zdravé, příznaky se projeví jen na výše postavených listech. Na napadených listech od konce května bělavý povlak vřecek, v nichž se diferencují askospory. Silně postižené listy zasychají a opadávají. Napadené letorosty jsou kratší a zduřelé, mají nahloučené listy a později zasychají. Přezimují blastospory v korunách stromů. Na jaře dochází k redistribuci spor na mladé listy, kde klíčí a nastávají infekce. Pro klíčení spor a infekci je nutné ovlhčení a vhodná teplota.
K napadení dochází v rozmezí teplot 3,1 - 26°C, optimum 20 - 22°C. Infikovány mohou být jen mladé listy do velikosti 1 - 1,5 cm (věková rezistence). K významným infekcím dochází především v období od počátku rašení do konce kvetení, jen výjimečně i po odkvětu. Teplota významně ovlivňuje délku infekčního období. Za teplého počasí je vývoj hostitele rychlý a infekční období krátké. Za chladného počasí může období infekcí trvat 5 - 6 týdnů.
Prvý ošetření a načasování
Základní ošetření se provádí při nalévání (zvětšování) pupenů, nejpozději v období, kdy se začínají rozevírat terminální pupeny. K nalévání pupenů dochází v některých létech již koncem února nebo na počátku března. Fáze nalévání pupenů se shoduje s termínem květení až dokvétání lísky obecné. Pokud v průběhu dalšího období (do konce kvetení) nastoupí chladné a deštivé počasí, je třeba ošetření 1 - 2x v intervalu 10 - 14 dnů opakovat. K základnímu ošetření jsou nejvhodnější měďnaté fungicidy. Vykazují vysokou účinnost a současně omezují výskyt korových nekróz. K opakovanému ošetření v období do počátku kvetení je možno použít měďnaté fungicidy.
Patogen a postižení
Patogen napadá listy (suchá skvrnitost listů), pupeny (odumírání pupenů) a plody (skvrnitost broskví). Na listech vytváří žlutozelené nebo červenofialové okrouhlé skvrny, často s červenofialovým lemováním. Napadená pletiva postupně zasychají, mezi zdravým a napadeným pletivem se vytváří oddělovací vrstva a odumřelá pletiva vypadávají. Silně napadené listy žloutnou a předčasně opadávají. Napadené pupeny neraší. Okolo odumřelých pupenů vznikají oválné nekrotické skvrny. V blízkosti odumřelých pupenů, zejména za deštivého počasí silný klejotok. Při silném napadení mohou odumírat celé plodné větévky. Na plodech vznikají nejdříve drobné červenofialové skvrny, které se zvětšují do velikosti několika milimetrů. Později skvrny šednou, avšak zůstávají trvale ohraničeny červenofialovým lemem. Pokud se skvrny spojují, vznikají různě velké nekrotické plochy.
Životní cyklus a přezimování
Patogen přetrvává v napadených pupenech a větévkách, méně často na napadených opadlých listech. K infekcím pupenů dochází především na podzim (po opadu listů), pokud trvá deštivé a teplejší počasí. Infekce mohou nastat i za teplého a deštivého počasí v průběhu zimy a v předjaří. Konidie klíčí již při teplotě 2 - 4 °C (optimum 18 - 21 °C), podhoubí patogenu se rozrůstá jíž při teplotě 4°C. K infekcím mladých plodů a listů dochází, za deštivého a teplejšího počasí, již od 2 - 3 týdnů po odkvětu. Pokud jsou na podzim v období po opadu listů příznivé podmínky pro patogen je zapotřebí ohrožené porosty ošetřit měďnatým fungicidem. Ošetření je současně účinné i proti kadeřavosti broskvoně. Vyskytnou - li se v průběhu zimy delší teplé periody je vhodné ošetření opakovat. Jarní infekce pupenů omezuje základní ošetření proti kadeřavosti broskvoně.
Ochrana a praktické postupy
Všechna tato ošetření omezují zdroje infekce pro napadení listů a plodů. Proti skvrnitosti plodů a suché skvrnitosti listů se ošetřují ohrožené výsadby poprvé 2 - 3 týdny po odkvětu. Patogen napadá plody a letorosty, méně často také listy. Na plodech vytváří olivově šedé až šedočerné okrouhlé 2 - 5 mm velké světlým dvůrkem lemované skvrny. Skvrny jsou nejčastěji lokalizovány do okolí stopky. Počet skvrn narůstá, při silném napadení postupně vznikají různě velké šedočerné plochy. Poškozená místa nekrotizují, plody se deformují a praskají. Při velmi silném napadení plody zastavují růst a zavadají. Na letorostech patogen vytváří oválné šedohnědé skvrny. Přezimuje podhoubí v lézích na letorostech a v napadených mumifikovaných plodech.
Šíření a prevence
Na povrchu napadených částí se na konidioforech diferencují konidie, které jsou zdrojem dalšího šíření. K prvním infekcím může dojít, pokud trvá deštivé počasí již v průběhu 3. a 4. týdne po odkvětu. Rozhodující infekce plodů zpravidla nastávají v průběhu června a v první polovině července. Choroba se šíří především za deštivého a teplejšího počasí (optimum 25 - 30°C). Nebezpečí napadení sníží vzdušnost porostu a koruny stromu. Proti strupovitosti broskvoně není v současné době povolen žádný fungicid. Využít je možno vedlejší účinnosti fungicidů povolených proti moniliové spále nebo suché skvrnitosti listů a skvrnitosti broskví.
Moniliová hniloba a další choroby
Moniliová hniloba broskvoní (Monilinia laxa, M. fructigena) způsobuje na plodech hnědé rychle se rozšiřující hnilobné skvrny, postupnou hnilobu celých plodů. Hnijící plody opadávají nebo mumifikují a zůstávají v korunách stromů. Zdroje infekce omezuje včasná a úplná sklizeň. Fungicidní ošetření se provádí jen výjimečně, pokud dojde v průběhu zrání za příznivého počasí pro šíření choroby k masovému poškození plodů. Zpravidla se ošetřuje 1x cca 2 - 3 týdny před sklizní. Na broskvoni se nejčastěji vyskytují mšice švestková, hnízdotvorná a zejména v posledních létech také m. plaménková. Mšice jsou vícegenerační škůdci.
Přezimují zimní vajíčka na kůře větévek, v pupenech a v mumifikovaných plodech. V horní části textu se objevují i zkratky PO, BIO a další pro ilustrační účely, avšak hlavní je pochopení cyklu chorob a zásad prevence.
Škůdci a ochranná opatření
Mšice šVestková, hnízdotvorná, plaménková a broskvonová způsobují deformace listů, zkracování letorostů a urychlené opadávání. Mšice migrují mezi sekundárními hostiteli a na podzim kladou zimní vajíčka. Při slabém výskytu postačí odstranit napadené letorosty; při vyšším výskytu ošetření napadených částí stromů aficidy. V podzimním období je důležité oproti mšicím provádět i ošetření po návratu sekundárních hostitelů. Podpořit lze i biologickou ochranou slunéčky, dravými plošticemi a dalšími.
Choroby a doporučené praktiky
Housenky 1. generace vyžírají dřeň vrcholků letorostů, 2. a 3. generace způsobují červivost plodů. Největší škody způsobuje 2. generace. Proti kadeřavosti lze použít měďnaté fungicidy; alternativy obsahují postřiky Zdravá broskev New, CuproTonic a Folicit. Důležité je načasování a časté opakování podle počasí. Ekologické varianty zahrnují Bio Plantella Natur, Lecid a další specilie pro listové ošetření. Při aplikaci se vyhýbejte postřikům během květu a na zkadeřené listy.
Ke komplexní ochraně je vhodné vybrat odrůdy odolnější vůči kadeřavosti (Amsdenova, Avalon, Avalon Pride, Redhaven, Redwin atd.). Při výsadbě volte stanoviště chráněné před deštěm a s rozumným vytápěním. Pravidelné prořezávání a udržování půdy s vyváženým hnojením podporuje vitalitu stromů a snižuje riziko infekcí.
Jak zacházet s kadeřavostí listů u broskví a nektarinek
Podzimní a jarní postřiky měďnatými přípravky by měly být prováděny podle vlhkosti a teploty, s ohledem na stav pupenů a kvetení. Pokud dochází k významným infekcím plodů, je důležité opatření kombinovat a sledovat podmínky po odkvětu. V případě silného napadení je třeba ošetřit i napadené dřevo a listí, které pravidelně sbírat a likvidovat. Pro posílení vitality stromu je možné použít Imunofol a další doplňky na základě železa, které zlepšují fyziologický stav listů a podporují odolnost proti chorobám.
Tabulka souhrnu doporučení
| Etapa | Akce | Prostředek |
|---|---|---|
| Podzim | Opad listí; ošetření měďnatým fungicidem | Kocide 2000, Zdravá Broskev New |
| Rané jaro | Nalévání pupenů; první postřik | Champion 50 WG + Harmonie Železo |
| Jaro (před rašením) | Opakovaný postřik | Champion 50 WG |
| Po odkvětu | Aktuální postřik podle teploty | Folicit + CuproTonic (případně Bio Plantella Natur) |
Na závěr: kadeřavost broskvoně je houbová choroba způsobená Taphrina deformans, která napadá mladé listy a letorosty, způsobuje deformace a skvrnitost a může významně omezit úrodu. Pravidelná a včasná ochrana měďnatými fungicidy a sledování vlhkých podmínek je klíčová. Proti chloróze listů lze využít železité hnojivo a doplňkové postřiky pro posílení vitality stromu.