Při procházkách přírodou už jste možná někdy narazili na malé mechovité koule na keřích růže šípkové. Tento parazit nejen přiláká naše pohledy, ale díky vysokému obsahu fenolických látek má také řadu pozitivních přínosů pro naše tělo. Hálky šípkové, odborně bedeguáry, lidově nazývané jako kukačky nebo růžová jablíčka, jsou vlastně parazitické útvary, v nichž se ukrývá žlabatka růžová - malá včelička patřící do čeledi žlabatkovitých. Velmi důležitou látkou, která je v hálkách obsažena, jsou fenoly. Ty jsou známy jako silné antioxidanty likvidující volné radikály, jež ničí také bakterie, houby a plísně.
- Hálky očištěné od larev nakrájejte na kousky, dejte do zavařovací sklenice a zalijte 40% alkoholem (ideálně vodkou nebo konzumním lihem). Sklenici uzavřete víčkem a ponechte louhovat při pokojové teplotě po dobu 3 týdnů. Vznikne vám červeno-hnědá tekutina, kterou lze užívat dle potřeby v dávce 1 kapky na 1 kg tělesné hmotnosti rozdělené do tří dávek.
- Šípek šípkový najdeme v houštinách, u lesů, na stráních i při cestách a pěšinách. Kvete na jaře, plody dozrávají na podzim a vynikají svou vůní a červenou barvou.
- Na podzim se vám keř odvděčí plody - šípky. Pokud jsou červené, je to známka zralosti; sesbírat a usušit je lze pro výrobu čaje či marmelády.
Šípek má vybudovanou ochranu v podobě zahnutých ostnů, které trčí z každé větve i šlahounu. Díky tomu se stává místo pod keřem a uvnitř keře útočištěm ptáků, hlodavců a drobné zvěře. Prostě ideální místo k lovu. Také různé brouky a hlemýždě najdeme pod keřem šípku velmi často. Najdeme tam i hálky. Shluk jakoby chlupů, takovou kouličku, která je na začátku léta zelená a pak postupně tmavne. Za tyhle hálky může menší vosička Žlabatka růžová, která naklade do pupenů nebo do měkkých částí výrůstků své larvy. Ty pak dráždí okusováním keř a společnou prací pak vytvoří hálky. Ty slouží jako ochrana před predátory pro larvičky Žlabatky, které jsou v hálkách, až do jara, kdy se prokoušou ven a stanou se z nich dospělé vosičky.
Pokud najdete čerstvou hálku a je správný čas cca leden až duben, tak si můžete pochutnat na červících a že jich tam může být dost. Samotné hálky se dají sbírat a užívat v domácí medicíně. Odvar z hálek působí proti nachlazení, horečce, čistí močové cesty atd. Pokud hálky naložíte do alkoholu, můžete si vytvořit tinkturu na posílení imunity a proti oparům a na popáleniny. Na jaře si můžete do čaje přidat i mladé lístky. Jakmile keř začne kvést, můžete si pochutnat na okvětních lístcích. Jsou voňavé, sladké a chutné.
Když si z každého kvítku vezmete dva kousky, tak keři ani květu neublížíte. Na podzim se vám keř odvděčí plody. Šípky. Pokud jsou červené, je to známka, že jsou zralé. Stačí jen sesbírat a usušit. Pak máte ingredienci na super lahodný čaj proti chřipce a nachlazení. Také můžete zralé šípky rozřezat a odstranit z nich tvrdá a chlupatá semínka, která by vás dráždila v krku. Samotné dužiny pak vaříme s trochou vody doměkka a po přidání cukru můžete udělat marmeládu.
Slupky usušit na čaj a ze zbytku máte marmeládu. Když se půjdete v zimě projít do přírody, tak můžete narazit na keře obsypané šípky. Pokud je nesní zvěř, tak tam vydrží až do března. Šípek, který prošel mrazem, změkne. Vezměte ho do prstů, oddělte semínka a vymačkejte marmeládu. Některé rovné výhonky se údajně používaly jako těla šípů, ale co jsem zkusil, je použít pruty šípku na konstrukci krosny. Tenké, pevné s neuvěřitelnou výdrží. Uvnitř kmínku je měkká dřeň. Pokud jí vyndáte, máte dutou rourku, použití je široké a pevnost neuvěřitelná. Že se z plodů šípku dají vyrábět likéry nebo vína nemusím ani připomínat.
Hálek šípkový (Hálka šípková) je parazitický útvar (chlupatá mechovitá koule velikosti cca 6-8 cm) vznikající na větvích šípkové růže jako reakce na fytohormony, které vylučuje cizorodý organismus (žlabatka listová-hmyz). Po rozkrojení hálky uvidíte uvnitř komůrky, ve kterých žijí bílé larvy žlabatky růžové. Jak vznikají hálky? Hálky rozkrájíme a očistíme od larev a zalijeme 40% alkoholem, necháme louhovat min.
Jako imunostimulant slouží tinktura z hálek po 2-3 týdnech macerace a následném přefiltrování. Potíráme tinkturou opary na rtu a popáleniny. Dále lze vyrobit tinkturu z echinacey (kořeny starší rostliny) a smíchat ji s hálkami. V době chřipkových epidemií se podává 1 ČL denně nalačno nebo 1 ČL každé 2 hodiny při onemocnění.
