Udělejte si záhon mimo zahrádku, třeba na dvoře, na balkóně nebo na chodníku před domem. Prostě nemůžete-li k záhonu, musí záhon za Vámi. Vyvýšené záhony - pěstební kompostéry dodáváme v různých velikostech - stačí si vybrat. Montáž je jednoduchá, jak je pro naše chytrá řešení typické. Vyvýšený záhon - pěstební kompostér Vám bude sloužit bez ohledu na roční období a neshnije ani po letech. To vše pohodlně a vzpřímeně bez bolesti zad z ohýbání!
Vážený zákazníku, i když máme jednotlivé profily pro kompletaci zboží skladem, chvilku trvá než jej pro Vás naformátujeme a připravíme k expedici. Ještě před pár lety působily vyvýšené záhony jako něco, co patří hlavně do moderních katalogových zahrad. Dnes už je ale situace úplně jiná. Lidé je staví na vesnici, ve městech, na dvorkách i v malých zahradách za řadovkami. Právě v tom je možná největší změna posledních let. Vyvýšený záhon už nemusí být drahá designová bedna za několik tisíc. Naopak.
Stará vana, palety nebo trámy? Když se řekne vyvýšený záhon, většina lidí si představí dřevěnou konstrukci. A právě recyklované materiály často zahradě sluší víc než úplně nové prvky. Mnoho drahých sestav totiž lidé jednoduše naplní hlínou a čekají, že vše bude fungovat samo. Dobře založený záhon totiž není jen nádoba se zeminou. První sezónu může fungovat téměř každý záhon. Palety jsou populární. Velkým trendem posledních let jsou záhony z palet. Palety nebyly určené pro dlouhodobý kontakt s vlhkou půdou. Přesto mají jednu obrovskou výhodu.
Až na okrasné rostliny. Možná právě proto, že nejsou dokonalé. Nepůsobí katalogově ani sterilně. A právě v tom bývá jejich největší síla. Nejsou jen místem pro pěstování zeleniny. Autor: Bc. Přemýšlíte nad vyvýšenými záhony, které by vás osvobodily od věčného ohýbání se a práce v hlubokém předklonu? Kromě toho, že vyvýšené záhony vás mohou zbavit nepříjemného ohýbání se a tím šetřit vaše záda, mají i další výhodu, dá se v nich dosáhnout úplně jiné kvality půdy, než máte na pozemku.
Naopak nevýhodou vyvýšených záhonů je jejich náchylnost k přehřívání, které nevyhovuje některým druhům zeleniny, a také rychlejší prosychání, a tedy vyšší spotřeba vody. K pěstování také využijete menší plochu pozemku a záhony se nedají jednoduše zrýt a přeskupit jinak, než je tomu běžné v klasické zahradě (vyvýšené záhony se dokonce neryjí vůbec). Je tedy třeba trochu jinak plánovat, co, kam a kdy vysadíte. Nenechte se tedy unést jen představou většího pohodlí při práci.
TIP Gardeonu: Pokud stavíte záhon na zámkové dlažbě, betonovém podkladu, terase nebo jiné nepropustné ploše, potřebujete vyvýšený záhon se dnem. Záhon beze dna je vhodný pokud stavíte přímo na zahradní půdě, trávě nebo hlíně. Při výběru místa byste měli brát v úvahu v první řadě nároky rostlin, tedy množství slunce, ale také to, nakolik bude záhon vystaven větru. Důležitým kritériem je také vzdálenost záhonů od zdroje vody a také od zahradního domku či garáže, kde máte uloženo nářadí. Snadný přístup k zahradnímu nářadí, hadicím a jiným pomůckám sníží námahu a čas strávený přesuny. Zohledněte také orientaci vůči slunci. Záhon pod nebo v blízkosti pergoly dokáže výrazně zpříjemnit posezení, například voňavými bylinkami nebo květinami.
TIP Gardeonu: V okolí pergoly a altánků, kde si chcete užívat nerušeného odpočinku, doporučujeme vysadit rostliny, které přirozeně odpuzují hmyz. Rozměry by měly odpovídat nejen dostupné ploše, ale také vašim potřebám při práci. Výška záhonu bývá přibližně 70 až 90 cm, šířka by měla být taková, abyste pohodlně dosáhli do středu. Pokud je záhon přístupný ze dvou stran, měl by být široký maximálně 160 cm, někomu však postačí i metr. Délka záhonu může být v podstatě jakákoli a měla by vycházet zejména z rozměrů plochy, kterou máte k dispozici. Důležitá je však šířka chodníku mezi záhony - určitě by neměl být jen tak tak na projití. Myslete na to, že se k záhonům budete muset občas dostat i s kolečkem. Chcete-li chodníky vydláždit, počítejte s rozměry konkrétní dlažby.
Vyvýšené záhony se budují z různých materiálů. Z cihel, takzvaných dé-té-ček, tedy betonových tvárnic, které se používají pro stavbu základů, z palisád či dřeva. Většina lidí přitom zvažuje především cenu a vzhled. Ale při výběru vhodného stavebního materiálu je důležité uvědomit si i další dvě věci. Jednou je šířka konstrukce, čím širší bude totiž lem záhonu, tím užší prostor vám zůstane k pěstování. Druhou je odolnost proti vlhkosti a vlivům počasí, z čehož vyplývá životnost konstrukce, ale také způsoby její ochrany.
Betonové tvárnice jsou odolné a pokud je zvenčí obložíte například kamenem, budou vypadat hezky, ale taková zídka je ve výsledku příliš široká. Jako ideální materiál se tedy jeví dřevo. Do zahrady se perfektně hodí, snadno se s ním pracuje a výsledná konstrukce má malou tloušťku. Potřebné je však chránit jej před působením vlhkosti. Základem je mořidlo (chrání proti hnilobě a dřevokazným houbám), dále můžete použít tenkovrstvou (olejovou) lazuru nebo olej. Zevnitř, kde je dřevo v neustálém kontaktu se zeminou, je dobré chránit jej vhodnou hydroizolační fólií, například nopovou (připevněte ji nopy směrem ke dřevu, aby kolem něho mohl proudit vzduch).
Nejprve si vyznačte plochu určenou na vyvýšený záhon (např. provázkem). Odstraňte trávu a horní vrstvu půdy asi do hloubky 30 až 50 cm. Drny trávy a půdu si odložte, později je využijete při vyplňování záhonu. V případě dřevěné konstrukce je vhodné chránit její spodní část před vlhkostí. Na samotnou konstrukci můžete použít dřevěné hranoly, prkna nebo palety. V podstatě jde o jakýsi malý plný plot. V rozích a případně i na delších stranách záhonu osaďte nosné sloupky (hranoly), na které zvenčí přišroubujete výplň z desek, plných palet nebo z tenčích hranolů. Na dno záhonu položte pletivo s malými oky které zabrání, aby se dovnitř dostaly krtci a hraboši. Vnitřní stranu stěn je dobré vyložit nopovou fólií. Jednak bude chránit dřevo před vlhkostí z půdy, ale také omezí odpařování vody z výplně záhonu.
Drenážní vrstva - První vrstvu (asi třetinu výšky) tvoří větve, případně i tvrdé stonky, mohou se zkombinovat také s podkladem z kartonu. Organická vrstva - Druhá vrstva (minimálně do dvou třetin výšky záhonu, může být i vyšší), by měla obsahovat organické složky, které se budou postupně rozkládat a slouží jako zásobárna živin. Kompostová vrstva - Třetí vrstvou je vyzrálý kompost. Vrchní vrstva s výsadbou - Na závěr umístěte vrstvu kvalitního zahradního substrátu nebo směsi prosátého kompostu a půdy. Vnitřek záhonu tedy tvoří množství postupně se rozkládající organické hmoty, která vytváří teplo a velmi výživnou půdu. Důležitý je však také jeho povrch, který by měl chránit mulč. Ideální je sláma, která udrží v půdě vlhkost a zároveň brání uchycení plevele. Vyvýšené záhony se neryjí, jejich povrch se jen prokypří motyčkou. Na podzim na ně navrstvěte rostlinný odpad ze zahrady. Nejlepší je založit vyvýšený záhon na podzim, případně brzy na jaře. Šikovné je také vybudovat konstrukci záhonu třeba právě teď a pak ji postupně zaplňovat. Nejprve uložíte pletivo a vrstvu větví, pak uděláte ze záhonu dočasný kompost, který budete během plnění utlačovat a zalévat.
V tomto manuálu se ponoříme do hloubky. Budeme analyzovat dřevo na vyvýšený záhon jako stavební materiál, statiku konstrukce při náporu mokré zeminy a biologii rozkladu vrstev. Dřevo na vyvýšený záhon najdete v prémiové kvalitě na palubky-online.cz. Vyvýšené záhony už dávno nejsou jen estetickým doplňkem moderních zahrad. Představují sofistikovaný systém pěstování, který řeší hned několik problémů najednou: od ergonomie práce až po kontrolu nad kvalitou půdy. V tomto manuálu se ponoříme do hloubky. Budeme analyzovat dřevo na vyvýšený záhon jako stavební materiál, statiku konstrukce při náporu mokré zeminy a biologii rozkladu vrstev.
Při stavbě vyvýšeného záhonu je dřevo v neustálém kontaktu s vlhkostí. Sibiřský modřín je „evropský teak“. Jeho dřevo obsahuje vysoký podíl tříslovin a pryskyřic, které působí jako přirozená bariéra proti houbám a plísním. Na rozdíl od obyčejného smrku, který v mokré zemi „houbovatí“, modřín zůstává pevný. Mnoho zahrádkářů si neuvědomuje, že vyvýšený záhon je v podstatě malá přehrada. Jeden metr krychlový zeminy váží přibližně 1200 - 1600 kg. Rohové spoje: Nikdy nešroubujte prkna jen „do čela“. Vždy použijte rohové sloupky (hranol alespoň 80x80 mm). Závitové tyče (Inženýrský trik): V polovině délky záhonu vyvrtejte otvory přes protilehlé stěny a provlečte jimi nerezovou závitovou tyč M10. Pomocí velkých podložek a matic stěny zafixujte. Kotvení do terénu: Prodloužte rohové sloupky o 20 cm a zatlučte je do země (nebo osaďte do ocelových patek).
Dřevo potřebuje dýchat. Nopová fólie: Instalujte ji „špunty“ (nopy) směrem ke dřevu. Tím vytvoříte 8 mm vzduchovou mezeru mezi dřevem a fólií. Pozinkované pletivo: Na dno záhonu patří pletivo s okem max. 12x12 mm. Vrstvení není jen o zaplnění objemu. Hrubá drenáž (0 - 20 cm): Použijte kmeny, hrubé větve a polena. Uhlíková vrstva (20 - 40 cm): Menší větvičky, štěpka, hobliny, suché listí. Dusíkatá vrstva (40 - 60 cm): Posekaná tráva, zbytky zeleniny, nezralý hnůj nebo kompost.
Vyrobit vyvýšený záhon ze dřeva je projekt na víkend, který vám bude přinášet radost celé desetiletí. Pokud máte zahradu, která potřebuje modernizaci, zkuste vyvýšené záhony. Udělat je můžete z různých materiálů, vyžadují podstatně méně místa než tradiční zahradničení a chytrá zahradnická technika je navíc pro rostlinky prospěšná. Umožňuje totiž rané setí, což znamená zvýšení výnosu. Při správné skladbě se v truhlících nedrží vlhkost a lehce vytvoříte ideální půdní směsi, jež chrání výsadbu před chorobami či zajišťují optimální podmínky pro růst. Vyvýšené záhony mají ale blahodárný vliv i pro vaše zdraví.
- rychlé zahřátí půdy na jaře
- zlepšené odvodnění
- vytvoření ideální půdní směsi
- snazší péče o záhon - při péči o rostliny se nemusíte ohýbat
- estetický vzhled
- méně škůdců a hlodavců
- zahradničit mohou i senioři či zdravotně postižení
Nevýhody vyvýšených záhonů: - konstrukce záhonů vyžaduje zručnost - častější zálivka a hnojení - možné přehřátí půdy. „Pro vyvýšené záhony jsme se rozhodli z toho důvodu, že jsme měli celkem úzký prostor u plotu, kde byly popínavé rostliny na plotě směrem k sousedům a tzv. plonkové místo. Vyvýšené záhony jsou navíc praktické, člověk se nemusí při pletí a sázení tolik ohýbat a neměli by tam ani tak dobře lézt škůdci,“ říká o rozhodnutí Iveta Línková ze středočeského Kostelce nad Labem.
Vyvýšené záhony jsou estetické a do zahrady přinášejí harmonii a řád. Hlavní výhodou jsou ale vysoké výnosy. Další výhodou je, že pro každý truhlík můžete namíchat speciální půdní směs, která bude přizpůsobena potřebám konkrétních plodin. „Dívali jsme kolem sebe, jak lidi truhlíky dělají, ale většina jich byla ze dřeva. Od kamarádky víme, že po 3 letech už se musí brousit a natírat. A pak se naskytly zbytky betonového oplocení, takže to byla jasná volba, navíc když máme celý dům laděný do šedých tónů. Koneckonců by vyvýšené záhony vyšly mnohem dráže, kdyby byly ze dřeva,“ říká Iveta Línková o rozhodnutí vytvořit vyvýšené záhony z netradičních betonových dílů.
Stavba vyvýšených záhonů krok za krokem: Největším háčkem podle ní bylo plotovky uříznout a pak sešroubovat závitovými tyčemi. Vyvýšené záhony nejsou zabetonované, ale pouze trochu zapuštěné. Pokud je člověk trochu šikovný a má nářadí, není to problém ani pro začínajícího kutila. Hlavní nevýhodou je ale rychlé vysychání půdy. S tímto problémem se můžete částečně vyrovnat mulčováním půdy nebo zapuštěním vyvýšeného záhonu do země do hloubky 20-30 cm. Zdaleka nejefektivnějším způsobem je ale použití kapkové závlahy.
Při plánování vyvýšeného záhonu můžete někdy uvíznout v úvahách, jak a z čeho takový záhon vytvořit. Nemusíte se ale obávat, ono to není tak těžké. V první řadě možná zauvažujte, zda vůbec vyvýšený záhon potřebujete. Výhodou vyvýšeného řešení je, že se k pěstované zelenině či květinám nebudete muset shýbat. Ovšem čím "pohodlnější" budou, tím vyšší je musíme udělat. A tím více hlíny bude potřeba nanosit. Vyvýšený záhon je jen jedním z mnoha způsobů zakládání záhonu. Promyslete tedy, jestli je ten vyvýšený tím pravým řešením pro vás a vaši zahradu či dvorek.
Klasický vyvýšený záhon je vlastně ohrádka z pevného materiálu (prkna, trámy, kámen, cihly, plast), která nemá dno a je spojena se zemí. Pokud zakládáme opravdu vysoký vyvýšený záhon (1 m a více), začínáme stržením travního drnu a vyhloubením zeminy do cca 30 cm (zeminu i travní drn uložíme zvlášť) a poté si připravíme bednění. Na dno obdené jámy uložíme klidně i kmeny a kmínky, větve, zkrátka kusy dřeva, které pomůže udržet v záhonu vlhkost. Na dřevo uložíme drny travní hmotou dolů (kořeny vzhůru) a další zahradní odpad, můžeme si pomoci koňským hnojem či chlévskou mrvou. Jinak zakládáme nízké vyvýšené záhony. Zde začneme menší skrývkou ornice, čili do menší hloubky. Co se týče tvaru, rozhodně se nemusíte držet obligátních obdélníků. Záhony ve tvarech trojúhelníků, čtverců, kruhů či oválů jsou také vítány. Populární a co se výnosů týče také efektivní jsou například jahodové pyramidy.
Betonový vyvýšený záhon nebo obří květináč? Tento není spojený se zemí, stojí na asfaltové ploše. Stavba vyvýšených záhonů vyžaduje plánování, výběr materiálů a postupů, které zajišťují stabilitu i dlouhodobou ochranu proti vlhkosti. Dřevo jako materiál má výhodu v nízké tloušťce a snadné práci, ale vyžaduje ochranu před vlhkostí a adekvátní izolaci.