Javor dlanitolistý ker: okrasný keř i strom s půvabnou podzimní proměnou

Javor dlanitolistý je domácím druhem v Japonsku, Číně a Korei, kde často roste jako podrost v listnatých lesích. Rozšířil se do celého světa, kde se pěstuje jako okrasný keř vyšlechtěný do mnoha kultivarů v různých barvách listů i kůry. Roste jako stromek s nízko zapěstovanou korunkou nebo jako keř. Řadí se do čeledi Aceraceae - javorovité, rodu javor.

Jednoduché, dlanité listy s pěti až devíti špičatými laloky jsou dlouze řapíkaté a mají pilovité čepele. Na podzim přechází ze sezónní zelené do zářivě červené barvy, která upoutá na první pohled. Kvete v květnu malými purpurovými květy.

Popis a variace listů

Zelenolisté vzpřímené formy snášejí slunce v mírném klimatu, ale v horkých letních podmínkách je nutné jim dopřát alespoň částečný odpolední stín nebo pravidelnou závlahu. Jemně stříhané dissectum formy a převislé kultivary obecně lépe prospívají v polostínu či ve filtrovaném světle, i když červenolisté a panašované odrůdy potřebují dostatek světla, aby si udržely barvu i kresbu; vždy je vhodné sledovat konkrétní požadavky dané odrůdy.

Strom je hustě olistěn a zejména na podzim tak dá vyniknout kouzelným, měňavým odstínům zlatožluté, zářivě oranžové, růžové i purpurové barvy. Roste pomalu do výšky cca 3-4 m a přibližně stejné šíře v malých zahradách, kdežto při neomezeném prostoru na kořeny může mít až dvojnásobek.

Stanoviště, půda a zálivka

Javor dlanitolistý nejlépe prospívá v propustné, humózní a mírně kyselé půdě, která zůstává rovnoměrně vlhká, ale nezamokřená - v těžkém jílu onemocní a brzy hynou. Kořeny jsou uložené mělce, proto není vhodné půdu po výsadbě narušovat další výsadbou; kombinační rostliny je nejlepší vysadit hned a poté prostor zamulčovat, ideálně na celý rok. Zálivka je nutná po výsadbě, než rostlina zakoření, a poté v dlouhých obdobích sucha - krátkodobé sucho snášejí hůře než chladnější, vlhkou půdu, avšak přelití je stejně nebezpečné. Hnojení se nevyžaduje ani nedoporučuje.

Řez a údržba

Řez se omezuje na nezbytné tvarování a odstraňování suchých či poškozených větví, nejlépe v pozdním létě nebo během zimy, kdy je riziko silného výtoku mízy minimální. Malé kultivary i rozvětvené tvary si zachovávají charakteristický vzhled bez nutnosti častého zásahu.

Zimní ochrana a mrazuvzdornost

Zvláště v prvních letech po výsadbě se doporučuje zimní ochrana proti silnému mrazu a prudkému slunci, mrazuvzdornost je do - 21 °C (zóna 6b).

Historie, kultura a význam

Japonské javory se objevují i v literatuře - v nejstarší dochované sbírce poezie Man'yōshū z 8. století, v čínské poezii je opěvoval například Wang Wei (699-759), a po staletí jsou pevnou součástí maleb, dřevořezů, textilu i porcelánu. V zahradní tvorbě představují symbol krásy, elegance, klidu a proměnlivosti - vlastností, které se staly součástí estetického kódu celého východoasijského prostoru. Současná éra japonských javorů stojí na práci několika zásadních osobností a institucí, které určují podobu šlechtění i odborné dokumentace. V západním světě sehrál klíčovou roli americký dendrolog J. D. Vertrees (1920-1993), autor první ucelené monografie Japanese Maples, na niž navázal britský specialista Peter Gregory, dlouholetý kurátor sbírky ve Westonbirt Arboretum. V Evropě patří k nejvýznamnějším centrům nizozemské arboretum a školka Esveld vedená rodinou van Gelderen (zal. 1865), v Japonsku pak tradiční školky jako Tsukasa Maple nebo Kobayashi Momiji-en, které uchovávají staré regionální klony a uvádějí nové kultivary. Mezi nejvýznamnější světové sbírky patří Westonbirt Arboretum ve Velké Británii, Arnold Arboretum při Harvard University (zal. 1872), které dlouhodobě studuje rod Acer, a také Portland Japanese Garden, kde se japonské javory staly ikonickým prvkem a předmětem odborné péče. V Japonsku představují klíčová centra Kyoto Botanical Garden (zal. 1924) a Koishikawa Botanical Garden v Tokiu (zal. 1684), které uchovávají genetickou diverzitu původních forem. Dnes patří k nejvýznamnějším tuzemským sbírkám Dendrologická zahrada Průhonice, Botanická zahrada hl. m. Základní druh dlanitolistého japonského javoru má zelené listy a i když jsou v zahradnickém světě velmi populární jeho červené varianty, mám za to, že je to jeden z nejelegantnějších stromů vůbec.

Pěstování a výsadba v praxi

Japonské javory nejlépe prospívají v propustné, humózní a mírně kyselé půdě, která zůstává rovnoměrně vlhká, ale nezamokřená. Kořeny jsou uložené mělce, proto není vhodné půdu po výsadbě narušovat další výsadbou; kombinační rostliny je nejlepší vysadit hned a poté prostor zamulčovat, ideálně na celý rok. Zálivka je nutná po výsadbě, než rostlina zakoření, a poté v dlouhých obdobích sucha - krátkodobé sucho snášejí hůře než chladnější, vlhkou půdu, avšak přelití je stejně nebezpečné. Mrazuvzdornost do - 21 °C.

  1. Prostředí: chráněné zastíněné stanoviště s dostatečnou vlhkostí půdy.
  2. Vhodná péče: pravidelný, ale mírný řez; údržba koruny a odstraňování suchých větví.
  3. Ochrana před mrazy a sluncem v prvních letech po výsadbě.

Možné doprovodné prvky zahrady

Barvité a jemně stříhané formy mohou být skvělým doplňkem zahradních kompozic, kde naleznou prostor mezi trvalkami i keři. Bezpečné je vysazovat v paired kombinacích s vlhkomilnými a stínomilnými druhy, které podpoří jejich výraz a podpoří celkovou harmonii zahrady.

diagram rozložení listů javoru dlanitolistého

Acer palmatum var. Dissectum Ornatum (javor dlanitolistý)

tags: #javor #dlanolisty #ker