Pajasan žlaznatý pochází z horských lesů Číny. Rozšířil se do mnoha zemí světa, mnohde se chová invazivně, právě tak u nás v ČR. Je to rychlerostoucí dřevina, ale krátkověká. Jeho zpeřené listy mohou být až 60 cm dlouhé. Je to dřevina mimořádně skromná, odolná suchu. Dokáže vyrůst i z nepatrného množství země, stačí mu jen malý objem kořenů. Právě tím se ale stává nebezpečným stromem - malé ukotvení v zemi a mohutný vršek je příčina, proč se pajasan snadno vyvrátí a ohrožuje lidi.
Pajasanu se věnuje i pozornost ve městech. Pajasan v pražském parku. Včely medonosné a pravděpodobně i další hmyz na květy pajasanu rády létají. Přesto si dovolím říct, že jako medonosná dřevina je pajasan k ničemu. Kvete totiž ve stejném termínu jako naše české lípy. Kdyby na stejném místě jako pajasan rostla lípa, tak na té lípě by bylo včel, čmeláků a vůbec všeho mnohem víc. To je rozdíl od akátů. Akáty kvetou v termínu, kdy z našich původních českých dřevin nekvete nic, a v termínu, kdy všechny travnaté plochy ve městech jsou posečené a bez květů. Proto akáty v městských parcích zachraňují hodně čmeláčích hnízdeček a hnízdeček včel samotářek před hladověním.
Semiřímě k faktům: Jedno dobré využití by pajasany mít mohly. Vzhledem k jejich skromnosti se hodí na vysazení do vnitrobloků, do takových míst, kde by se pro špatné podmínky jiná dřevina neudržela. Protože je pajasan dvoudomý, mohou se vysazovat pouze samčí rostliny, které netvoří semena a proto nezamořují okolí. Do vnitrobloků se hodí také proto, že zjara raší velmi pozdě, proto pouští lidem do oken příjemné jarní slunce.
Stíní až později v létě, a stíní příjemně málo, je to strom vzdušný, dost slunce propouští. Tím se liší od většiny našich dřevin, které vysazené uvnitř vnitrobloků mnohdy způsobují, že nepouští lidem do oken dostatek světla a lidi si pak stěžují, že musí v místnostech v létě svítit i v poledne. Proti vyvrácení se mohou stromy uvnitř vnitrobloků buď ukotvit nějakými lany, a nebo ještě lépe, mohou se pěstovat jen mladičké pajasany. Když vyrostou víc než je bezpečné, může se pajasan pokácet, a z jeho pařezu rychle vyroste nový strom.
Pajasany jsou nebezpečný invazní plevel i v plochách přírodních památek. Už půl století jsou pajasany charakteristickou rostlinou Masarykova nádraží a jeho okolí. Původní strom, který kdysi rostl u zdejšího depa, už dávno neexistuje. Ale jeho potomstvo se tu rozšířilo do mnoha míst. Lidi zdejší pajasany často likvidují, ale pajasan je strom, který se s tím dokáže vyrovnat. V kořenech má dostatek zásobních látek, a po zničení vršku snadno regenuje.
Využití a rizika
- Rychle rostoucí a odolný vůči suchu, vhodný pro zřídkavé nebo problematické plochy.
- Dvoudomost znamená, že lze vysazovat pouze samčí rostliny, které nevytváří semena a nemají invazivní dopady na okolí.
- Nízké stínění a pozdní rašení v jarním období umožňuje vnitroblokům více světla a slunce bez výrazného zatížení během léta.
- Riziko vyvracení kvůli poměrně malé kotvěcí ploše kořenů vůči mohutnému vršku.
- Invazivní potenciál v historických a přírodních památkách vyžaduje monitorování a případné kontrolní zásahy.
- Pro vnitrobloky se doporučují jen mladé pajasany a pečlivé ukotvení, pokud je strom vysoce vzrostlý.
- V čase kácení je vhodné myslet na regeneraci z pařezu, která rychle vyprodukuje nový strom.
- Pro biodiverzitu je důležité zvážit alternativy, jako jsou jiné druhy dřevin, které lépe podporují opylovače, například lípy či akáty.
V kontextu městských parků a veřejných prostranství je pajasan poněkud kontroverzní: na jednu stranu nabízí rychlou rekultivaci a slunce do oken, na druhou stranu je to invazní dřevina s rizikem vyvrácení a omezením pro původní vegetaci a pro hnízda opylovačů.
Věcná poznámka: Pajasan má významný vliv na krajinu a na údržbu městských prostor. Přestože jeho rychlý růst může napomáhat rychlejší zalesnění a stínění, jeho vytrvalá povaha a možné nebezpečí pro lidi vyžadují pečlivé řízení a plánování v rámci urbanistických projektů.
Vyžaduje sledování a případné opatření k omezení rizik. Vnitřní bloky s pajasanem mohou být výhodné pro městské prostředí z hlediska slunečního světla a vzdušné markeristiky, ale musí být doprovázeny opatřeními pro bezpečnost a pro ochranu místní fauny.