Protože nám na Zemi záleží, rostou naše kruhy kolem pěstování křenu v České republice a snahy o soběstačnost v produkci této tradiční rostliny.
Historie a význam křenu v Čechách
Křen selský je vytrvalá rostlina z čeledi brukvovitých, která se v Česku pěstuje již od 12. století (malínský křen) a šlechtí od 17. století. Původně byl označován různými názvy a jeho plody byly využívány i v lékařství a kuchyni. Slovo „křen“ pochází ze staroslovanského „chreň“ a v češtině se objevuje pod různými podobami; v jidiš bývá nazýván „chren“. V minulosti se křen hojně pěstoval na kopání a využití kořenů, které sloužily nejen jako koření, ale i v lidovém lékařství.
Podle historických údajů se křen okopává tradičně s motykou a kořeny dorůstají až do délky, která umožňuje jejich sklizeň. Zlepšování trik s výživou půdy a chránění proti nadměrnému růstu plodů bylo důležité pro zachování kvality a velikosti kořenů. Wasabi a další kořenové rostliny sdílejí některé pěstební techniky, ale křen zůstává v kuchyni i lidovém léčitelství klíčovým kořením.
Současné motivace a iniciativa „sadba českého křenu“
Rozhodli jsme se to změnit a pěstujeme křen zpět tam, kam odjakživa patří - na česká pole. Chceme, abychom byli v pěstování křenu opět soběstační. Nezachráníme tím svět sami, ale inspirujeme ostatní a vyzýváme k zapojení - chtějte v obchodech ovoce a zeleninu vypěstovanou u nás.
Domácí postupy a tipy pro pěstování křenu
Křen je trvalka, která se nejčastěji pěstuje ze sazenic nebo kořenových řízků. Výběr místa: křen potřebuje dobře propustnou půdu s vysokým obsahem humusu a hlubokou půdou bohatou na organické látky. Příprava půdy: uvolněte ji a odstraňte kamínky a kořeny. Zasazení: jamky o hloubce kolem 10 cm a šířce kolem 10 cm, kořenový řízek vložte pod úhel 45 stupňů s špičkou nahoru. Záhony je vhodné uhníst tak, aby kořenový systém měl dostatek prostoru. Zalévání: po zasazení důkladně zalijte a pravidelně udržujte vlhkost, ale nepřemokřujte. Péče a ohraničení: křen se rychle šíří, proto je dobré jej ohraničit bariérou. Sklizeň: křen lze sklízet po dvou letech od zasazení; kořeny se ukládají do sklepa a mohou být uskladněny ve vlhkém písku.
Pro víceleté pěstování stačí silné řízky a správná hloubka zasazení; při odrůdách s postranními kořeny je potřeba odstranit postranní výhonky a vyrovnat kořenový systém. Křen lze pěstovat i v nádobách, ale větší nádoba podporuje větší kořeny, zatímco menší květináč omezuje jejich růst. Existuje i originální metoda s PVC trubkami zapuštěnými v půdě pro dosažení ještě větších kořenů. Křen je možné skladovat po sklizni ve speciálním skladu a jeho použití je široké - od kuchyně po lidové lékařství.
Chuť, využití a nutriční hodnoty
Křen selský je zdrojem vitamínů a minerálů; obsahuje látky podporující trávení a urychlují metabolismus. V lidovém lékařství se používá při kašli, nachlazení a zánětech dýchacích cest; křen se doporučuje při žloutenkách a infekcích močových cest. Křen se kombinací s česnekem a dalšími bylinami využívá pro posílení organismu. V kuchyni se křen používá nastrouhaný do omáček, k přílohám k masu, do salátů a k výrobě křenové hořčice. Suché a šťavnaté kořeny mohou být uchovávány pro dlouhodobé použití v lednici i sklepech.
Tradičně se na křenovku v některých regionech nepouštěli ženy, avšak dnes je pěstování křenu přístupné širší komunitě pěstitelů. Kořeny mohou dorůstat až do délky několika desítek centimetrů a výška listů nad zemí může dosahovat až 1 metru. Největší síla křenu však sídlí pod zemí, kde v kypré půdě může dosahovat tloušťky až několika centimetrů.
Praktické návody a časté otázky
- Jak na vypěstování křenu z kořene zakoupeného v obchodě: vyberte kořen s prvními výhony, připravte substrát (50% kompostu + 50% zahradní zeminy), zasypte zasaďte tak, aby byl celý pod zemí, a přes zimu ponechte venku ve stínu.
- Jak zasít křen obyčejně: sazenice se vysazují na slunné až polostinné stanoviště do hluboké a výživné půdy; kořenový systém vyžaduje prostor a pravidelnou zálivku.
- Jak skladovat a využít sklízené kořeny: kořeny lze uskladnit v bedně s pískem a uchovat pro jarní výsadbu nebo pro kuchyňské použití.
Vědecké a botanické poznámky
Křen patří do čeledi brukvovitých a je botanicky spřízněn s hořčicí setou a dalšími brukvovitými rostlinami. Množení je převážně vegetativní řízky; semena se používají jen zřídka. Zralé kořeny mohou být dlouhé až 40 cm a široké kolem 6 cm, s lodyhami na dovezce. Původ křenu se odhaduje do jihovýchodní Evropy a západní Asie; Slované ho do střední Evropy rozšířili v době stěhování národů.
Možné vizuální doplňky
V této části by bylo vhodné doplnit infografiku o vývoji a pěstování křenu, mapu rozšíření kultivace v ČR a diagramy výnosů podle metod pěstování.
