Na půdě Vysočan a Proseka vyvstává bohatý obraz proměn městské čtvrti od křižovatky cest až po živé vinařské spolky a památky.
Původně tohle místo bylo křižovatkou cest, rozbíhajících se do pěti směrů.
Nejstarší byla Liberecká silnice, vedoucí od Špitálské brány a pokračovala přes Klíčov na východ a severovýchod Čech.
Rušná křižovatka tady zůstala a tvoří ji dnes ulice Sokolovská a Freyova a slepá ulice Pod pekárnami - torzo původní Liberecké cesty.
Jedním z památných stromů je Lípa Svobody, která byla za účasti představitelů radnice vysazena v předvečer desátého výročí vzniku republiky, 27. října 1928 žáky zdejší vysočanské školy.
(Při té příležitosti byl také odhalen pomník padlým v 1.
Vysočany tehdy spadaly pod proseckou farnost, která patřila do 17. století Jednotě bratrské.
Spolu s křížem stávala i zvonička pocházející z dob roboty.
Zvon oznamoval poledne a večerní klekání a vyzvánění mimo uvedený čas znamenalo blížící se rozvodnění Rokytky, požár nebo úmrtí souseda.
3. Jihovýchodní stranu Náměstí OSN ohraničuje výrazný komplex bíle okachlíkovaných budov ve funkcionalistickém stylu.
V 19. století děti z Vysočan musely docházet do školy v Libni.
Počátkem 20. století byla vybudována nová škola v Sokolovské ulici a roku 1890 zahájeno vyučování v novém objektu.
V roce 1902 císař František I. povýšil obec Vysočany na město.
Nové továrny poskytovaly pracovní příležitosti a za prací sem přicházeli obyvatelé; Vysočany se postupně měnily z vesnice na město s průmyslem a železnicí.
V roce 1929 bylo započato se stavbou první školní budovy pro chlapeckou školu a v roce 1931 byla zkolaudována první nová školní budova.
Nové školní budovy a interiéry ukazují výrazný funkcionalistický rys architektury meziválečného období.
Výrazný funkcionalistický prvek nese také interiér budovy základní školy s rozlehlou středovou halou a dostatkem denního světla.
V březnu 1945 byla škola zasažena spojeneckým bombardováním.
4. Tělocvičná jednota SOKOL Vysočany byla založena v sobotu 25. listopadu 1889 a její činnost se rozvíjela na různých místech včetně Tyršova cvičiště.
Ve vedení jednoty stáli vážení vysočanští občané a aktivní členové pracovali v Českomoravských strojírnách a u vysočanských živnostníků.
Přímo v radnici byla sokolská kancelář a cvičilo se podle Tyršovy soustavy, s důrazem na bezpečnost a vzdělávání.
Rozvíjela se i činnost vzdělávací a větší akce probíhaly v Pivovarské zahradě, zatímco Tyršovo cvičiště bylo slavnostně otevřeno v roce 1931.
Sokolové budovali dílo vlastnoručně a každý strom, každá cihla nesla jméno dárce.
V dobách protektorátu byly sokolské jednoty rozpuštěny, avšak vysočanským Sokolům připadla úloha v ilegálním odboji a péče o výsadkáře.
5. Lidový dům v dnesní Freyově ulici vznikl iniciativou krajanských sociálně demokratických kruů a byl postaven svépomocí.
Byl to kulturní a společenský center s divadelním sálem a restaurací, později však přestal plnit původní funkci.
6. 5. května 1945 se obyvatelé Vysočan zapojili do boje proti německým okupantům; jejich odhodlání vedlo k boji o barikády a k vyjednávání kapitulace Němci.
Němci postupně obsadili důležité objekty a dobyli nádraží, přičemž po bitvách utrpělo mnoho Vysočan.
7. V roce 1823 anglický školák Webb Ellis při fotbalovém zápase ve městě Rugby vzal míč do ruky a položil jej na zem, čímž vznikl fotbal, který se rozšířil po Británii a ve Francii.
V Brně se v roce 1926 odehrálo první utkání českých týmů pod názvem Ragby, díky překladům a iniciativám Ondřeje Sekory.
Roku 1947 pražský LTC, předchůdce Pragy, poprvé nastoupil v tradičních pragových barvách; od té doby se odehrálo mnoho utkání a roku 1974 založili trenéři školu ragby pro mladé hráče.
8. Továrna Praga - hala Hala byla postavena mezi lety 1938-42 podle německého vzoru pro válečnou výrobu a po válce sloužila továrně Praga.
V roce 1968 veřejnost reagovala na situaci prostřednictvím dopisu 99 pragováků adresovaného sovětské vládě, publikovaného ve Pravdě.
9. Po obou stranách hranice mezi Vysočany a Hloubětínem vznikly nouzové kolonie, z nichž jedna známá jako Čína byla postavena z vyřazených vagónů a později doplněna jednotnými domky v Za Aero.
10. Mlýn, zřejmě vzniklý v 16. století, sloužil původně k pohonu vodních ramen a byl několikrát přestavován a obnoven až do 20. století; posledním majitelem byl mlynář Josef Kejř, po němž zůstala vila a mlýnice jako památkově chráněné budovy.
11. Pražský zlom je geologická přírodní památka, skalní výcho v blízkosti Rokytky a zámku Hloubětín.
GASTVÍN spol. působí v historických prostorách zámeckého sklepa v Hrušovanech nad Jevišovkou a v České republice provozuje vinařství s 14,5 ha vinic na jižní Moravě, s nabídkou degustací a možností tisku etiket na přání.
Na Královských Vinohradech nad Botičem se nachází veselé propojení historické zahrady Gröbovka, vila Gröbe a vinice s altánem, který slouží jako kavárna a místem pro svatby a oslavy.
První písemná zmínka o vinicích v lokalitě Na nebeských horách pochází ze 12. století; dnes se obnovují vinice Máchalka v Praze 9, za podpory vinařského družstva svatý Václav.
Putování pražskými vinicemi je nová vinařská tradice, která propojuje veřejnost se zemědělskou činností a ochutnávkou vín.
Infrastruktura a kulturní dědictví v oblasti
Vysočany a Prosek představují rozmanité památky a moderní urbanistické prvky, včetně Galerie Fénix a historických školních budov ve stylu funkcionalismu.
Hala č. 1 a hala č. 2 v Pragochodném areálu a náměstí, které teprve vzniká, dávají místu vzhled dynamické průmyslově historické čtvrti.
Krátká souhrnná data
- Vysočany přešly od zemědělství k průmyslu a rozvoji dopravních spojení během 19. a 20. století.
- Funkcionalismus ovlivnil architekturu škol, obytných domů a veřejných budov.
- Sokol a Lidový dům sehrály klíčovou roli ve společenském a kulturním životě komunity.
- Vinice Gröbovka a další historické zahrady odrážejí městské propojení kultury a přírody.
tags: #zahradnicka #vinice #nad #vysocany